Sdílej článek

Aneta Krobová o kvalitách trojkařských (spolu)vítězek, specifikách i kladech Řeporyjí či touze po návratu PSLka do původní podoby

Po Karolíně Kuthanové a Tereze Zikánové je Aneta Krobová poslední ostrostřelkyní zpoza trojkovýho oblouku, která (spolu)opanovala tuhle dovednostní soutěž na letošním ročníku Pražské streetballové ligy a následně usedla do naší zpovědnice. A se svým typickým úsměvem na tváři se velmi interesantně rozpovídala o svým i týmovým triumfu, komplexním ročníku v Řeporyjích i vyhlídkách do PSLkový sezony 2023.

Aneto, stala ses nejlepší trojkařkou letošního ročníku Pražské streetballové ligy. Byl to hodně potěšující pocit přebírat na Finálovém turnaji tuhle individuální trofej?
Každá trofej je potěšující, ale s přibývajícím věkem už to asi tolik neprožívám. (smích)

Trofej jsi vybojovala společně s dalšími dvěma děvčaty (Karolínou Kuthanovou a Terezou Zikánovou). Je sdílená radost o to silnější? Tím spíš, že se s holkama z PSLka dlouhý roky navzájem znáte.
Holky jsou odjakživa obávané trojkařky a zároveň se mi i líbí jejich herní styl, takže si cením toho, že jsem byla po jejich boku.

Sledovala jsi v průběhu soutěže střelecký statistiky? Nebo byl triumf velkým a nečekaným překvapením?
Letošní ročník byl tak krátký, že je člověk pomalu ani nestihl otevřít. (pousměje se)

PSLko se letos prvně hrálo na ZŠ Řeporyje. Byl to z Tvýho osobního pohledu velkej skok oproti Strahovu?
Skok to určitě byl, ale vzhledem k tomu, že ráda cestuju, tak nakonec bylo fajn si párkrát udělat výlet do Řeporyjí a poznat nová pražská zákoutí. (rozesměje se)

A jak se Ti v Řeporyjích hrálo?
Hřiště byla celkem fajn, jen tam moc nebyla vidět trojková čára. Takže bůhví, jak to s těmi nastřílenými trojkami bylo. (opět smích)

Jak jsi zmínila, letošní sezona PSLka byla poměrně krátká a nakonec se nezúčastnilo tolik týmů, na kolik jsme každoročně zvyklí. Užila sis sezonu i přes tohle všechno?
Oceňujeme, že se tento ročník uskutečnil i přes výpadek tradičního Strahova, ale více oceníme, když se PSLko příští rok vrátí do své původní podoby. (usměje se)

Kromě výhry v trojkách jsi s týmem Pepičky z lavičky triumfovala i v ženský kategorii. Tohle byl tedy z Tvýho pohledu ultimátní večer, že?
Zlatá medaile je fajn, ale vzhledem k tomu, že na Finálovém turnaji byly nakonec jen tři týmy a z toho jeden ve dvou hráčkách, tak je třeba to brát s rezervou. Vyhrát zlato ve větší konkurenci na Strahově by pro nás bylo určitě cennější. (úsměv)

Jak jste si s holkama triumf vychutnaly?
Triumf jsme oslavily v přilehlé restauraci u fotbalového hřiště, kde jsme si vychutnaly několik hamburgerů za bezkonkurenční cenu 35 Kč. I když je vzhledem k ceně spoustu lidí podceňovalo, tak musím říct, že fakt dobrý.

Pokud se nestane nic neočkávanýho, můžeme se na Vás s holkama těšit i v příštím ročníku Pražské streetballové ligy na značkách?
Určitě se zase rády zúčastníme, ale budeme tajně doufat, že se další ročník vrátí na Strahov nebo alespoň někam do civilizace. (usměje se)

Foto: Jakub Nedbal

Předchozí články