Kategorii juniorů do 18 let v Děčíně při jubilejním 30. ročníku Labského streetballového poháru opanovala ekipa říkající si KSN. K triumfu ji jako kapitán dovedl Alexandr Krob, jenž nyní usedl do naší zpovědnice. V ní se rozpovídal nejen o samotným turnaji z mnoha úhlů pohledu, ale taky o výzvě v národním týmu či trénincích s „áčkem“ Válečníků.
Sašo, s týmem KSN jste ovládli kategorii juniorů do 18 let na jubilejním 30. ročníku Labského streetballového poháru. Jak náročná a trnitá cesta za letošním triumfem byla?
První zápas byla spíš taková improvizace. Přece jenom trojkový basket je úplně něco jiného než klasický pětkový, takže chvíli trvalo, než si to sedlo. Pak už to šlo vcelku dobře. Příští rok už asi zkusíme s klukama novou výzvu a půjdeme si to rozdat mezi chlapy.
Ve finále jste setnuli ekipu Big Ass Ballers. Čím jste svoje soky nejvíc přehrávali? Kde podle Tebe leží klíč k Vaší finálový výhře?
Tak já tím, že jsem původem z Ostravy, se s klukama z Frýdku-Místku znám pár let. Už jako malí jsme hráli proti sobě, teďka působíme společně v dresu Válečníků, takže už jsme sehraní a víme, co od sebe můžeme čekat. Myslím si, že to nám hodně napomohlo k vítězství.
Prošli jste turnajem bez ztráty kytičky, nebo jste v jeho průběhu i zaváhali?
Jedno zaváhání tam bylo, ale ne nic velkého.
Jak bylo zmíněno, letošní ročník turnaje byl v pořadí již třicátej. Jak sis užil atmosféru, kulisu a vše, co turnaj lemovalo? A jak se Ti opět líbil výkon energickýho moderátora Mc Kajaga?
Tak letos nám bohužel moc nepřálo počasí, ale i tak to za mě bylo super. Rozhodně bych ocenil možnost vyzkoušet si boty značky Puma přímo na turnaji. To je podle mě možnost, která se jen tak nevidí.
Na turnaji ses ukázal již loni. Dokážeš nyní třeba už detailněji a podrobněji popsat, proč je turnaj pod děčínskou skálou tak oblíbenej a v čem tkví jeho největší lákadla?
Já si myslím, že je to jednoznačně tou atmosférou, která je tady v Děčíně každý rok opravdu výborná. Celá ta doprovodná show, moderátor Mc Kajag a všechna vystoupení už tomu dodávají jenom takovou pomyslnou třešničku na dortu.
Co pro Tebe osobně vlastně znamená streetball, respektive trojkovej basket? Jaký největší benefity pro Tebe přináší směrem k pětkovýmu basketu?
Já se hlavně soustředím na basket pětkový, ale v létě, když nám skončí sezona, tak si rád zajdu zahrát i ten trojkový. Je to taková příjemná změna, odreagování a zároveň i příprava na další sezonu.
Souhlasíš, že jde taky o mnohem tvrdší a fyzicky náročnější sport?
Určitě, trojkový basket je rozhodně tvrdší než pětkový. Já mám tvrdou hru rád, takže mi ten styl hry celkem sedí.
V sezoně jsi občas trénoval i s A-týmem Válečníků. Jaký to bylo? A jak velkej skok to oproti mládeži je?
Ten skok oproti mládeži je to opravdu obrovský. První tréninky byly fakt náročné. Postupem času jsem si na tu hru trochu zvykl, ale ukázalo mi to, že se mám ještě hodně co učit.
Zahlédl jsem, že v létě Tě čekají reprezentační povinnosti ve výběru U18. Co už máte za sebou a co Vás ještě čeká?
Já jsem tady v kategorii U18 o rok mladší než většina kluků, takže se musím hodně snažit, abych se probojoval až do finální dvanáctky. V momentální chvíli máme za sebou všech šest přípravných utkání proti Maďarsku, Portugalsku a Polsku. Teď už nás čeká pouze pár kempů a odlet na ME v Rumunsku.
Foto: Jakub Nedbal
