Sdílej článek

Bereme čáru…

... a vzhůru přes Istanbul do turecké Ankary, kde se vůbec poprvé konají dětské sportovní hry. A my můžeme být u toho.

Kluci jedni “naběrátorští” ve složení Tom Hochman, Ríša Rondoš,
Honza Prošek a Pája Skřivan jsou jako zástupci ČR jedním z 16 týmů, kteří
se účastní místního FIBA 3 on 3 turnaje. Kromě kluků se postupně zápasy ve
skupině A prokousávají Ázerbajdžán, Černá Hora, Irán, Kazachstán,
Katar, Rumunsko a Rusko. Po prvním dni si již můžeme otevřeně přiznat, že jsme za tuhle skupinu poměrně
radši. Bělorusko, Anglie, Estonsko, Německo, Libanon, Mali, Turecko, SAE – až na malé výjimky
by nás všichni dokázali potrápit.

Ubytování a transport do haly je více než nadstandardní, avšak ještě včera
jsme se setkali např. s nemalými zmatky ve výkladu pravidel. Každý tým má
svého attaché, překladatele a bodyguarda. Ten náš se jmenuje Sinan a kluci se s
ním cítí maximálně v bezpečí.:)

Sobotní den byl pro českou výpravu a pro všechny sportovce tady vůbec velmi nabytý. V
9:25 místního času náš čekal zápas s Ázerbajdžánem. Většina
týmů vypadá v teplákovkách líp než ve skutečnosti na hřišti hrají.
To byl i případ našich soupeřů. Kluci proto nastoupili do utkání možná s
přílišným respektem a naopak nízkým sebevědomím, čemuž
odpovídá i konečný výsledek. Nekoncentrovaná obrana, sevřenost v útoku a
přecházení jasných šancí – věřme, že tyto faktory můžeme přičítat
nervozitě z prvních zápasů a v dalších utkáních je dokážeme
eliminovat.


Czech Republik : Azerbaijan 06 : 27


Body: Hochman Tomáš 4, Prošek Jan 2

Dalším bodem na programu dne byla návštěva mauzolea vystavěného na památku
tureckého vojevůdce a státníka Mustafa Kemala Atatürka. Tento otec národa byl
zakladatelem první republiky, je pro Turky očividně velkou autoritou a hrdinou. Včerejšek byl pro
místní obyvatele velkým svátkem věnovaný právě tomuto
významnému buditeli. A jelikož měl tenhle pán rád děti, 23. duben je věnován
také jim.

Aby toho nebylo málo, od 16:00 jsme byli svědky generálky úvodního ceremoniálu v
Ankara Areně. Vlastní slavnostní zahájení odstartovalo něco málo po 19:00. Tato
monstrózní akce trvající bezmála čtyři hodiny by klidně mohla být
přirovnávána ke slavným olympijským úvodům. Přičteme-li k tomu všemu
tureckou horkokrevnost, atmosféra stála rozhodně za to.

První dva dny za námi, jak řekli kluci, házíme zápas s Ázerbajdžánem
za hlavu a do nedělních zápasů vstupujeme s čistou hlavou. Držte palce!

Předchozí články