Příjezd týmů byl mírně komplikovaný, ale s odstupem času jsou tyto komplikace
úsměvné – italský tým měl na letišti přistavěného taxíka, ale
Italové nikde… A po telefonátu zjistíme, že už jsou na cestě, protože nám
všem známý Al Capone je již na letišti vyzvednul… To mě utvrzuje v tom, že
jsem skutečně jedna velká streetballová rodina!
Dle Kajagova songu: „… sme smečka hochů a dam co přijedou až k vám, vozíme
s sebou hřiště stavíme vlastní kurty…“ ve tři odpo najíždí na
Václavák velká kára s vercajkem a začíná se stavět… Tribuna,
konstrukce, podlaha, rozmisťující se zábrany a věší bannery. Kolemjdoucí
se nestačí divit a dožadují se informací, co se vlastně bude dít a kdy to vůbec vypukne.
A jaké je vlastně vstupné, protože se chtějí přijít podívat… To nás
před tím ani nenapadlo, takže od příštího roku? Přiveďte celé rodiny a
všechny kámoše ať vyděláme na střechu…
Kolem deváté prezident ČSF Ing. Igor Bayer uznale pokývá hlavou, rozdá
poslední organizační pokyny k sobotnímu zahájení a rozpouští
naší bandičků stavěčů domů. Je třeba se pořádně vyspat.