SBM: Měli jste možnost poprvé okusit příchuť kategorie 3×3 Masters. Líbí se Vám
tahle nová kategorie? V čem vidíte rozdíl mezi Masters a naší standardní
kategorií 18+? Dala se již na tomto turnaji zaregistrovat první pozitiva či negativa? Máte
motivaci zúčastnit se i dalších turnajů série, případně co říkáte
na možnost účasti na prestižních zahraničních turnajích? Brány
streetballových možností se pomalu otevírají…
Lukáš Bernáth (Boeing Crew):
Můj názor je, že kategorie Masters neuvěřitelně zvýšila úroveň turnajů Streetball
mania! Byli jsme nadšení, hráli jsme spoustu zápasu a proti kvalitním soupeřům,
což bylo pro nás, ať jsme se neumistili, hodně přinosné… Snad se to v tomto nasazení
úrovně udrží nebo třeba ještě navýší. Dalších turnajů by
se Boeing Crew mělo zúčastnit, ale zatím není jasné v jaké sestavě. Co mě
překvapilo bylo, že jsme byli víc spokojení se staršími rozhodčími. Ale jinak
to bylo opravdu super a moc jsme si to užili. Je náš cíl se tento rok zúčastnit
alespoň jednoho zahraničního turnaje a zastupovat ČR.
Jan Vozobule (Kuřátka):
Jednak bych vám chtěl pogratulovat, protože jsem naprosto nečekal, že to takto zvládnete, a čekal
jsem něco daleko horšího, takže klobouk dolu a pokračujte v dobré práci! Abych ale
pouze nechválil, tak úplně bez chyb jsem to také nevnímal. Technické
zajištění:
Jak jsem psal, předčili jste očekávání, která jsem měl (časomíra, zapisovač,
rozhodčí, velké hřiště, komisař), prostě splnili jste, vše co si FIBA vymyslela, ale
to není všechno, ty stejné parametry jsou i v obyčejném basketu a lidé jsou
zvyklí podle toho hrát, nepřekvapí je to a očekávají, že to bude fungovat a
tady to bohužel začalo pokulhávat. Tak, jak jsem byl překvapen technickým vybavením,
které jste zajistili, tak jsem byl dost nespokojen s lidským faktorem, který
zajišťoval obsluhu.
– Jednak to, že se před každým zápasem musela dělat soupiska – NE – jednoznačně
jsem pro to u registrace potvrdit jména hráčů a dopsat tam čísla a pak už jen přidtisknout
rovnou zápis… Ušetří to dost času, tiskárnu máte a nakopírovat
pár dat není takový problém.
–Rozhodčí– při debatách s komisařem se mi komisař snažil namluvit, že je to nové
a že se to teprve učí a bla bla bla… Dovolím si tvrdit, že každý kdo hrál basket,
hrál i čunču, tedy pro něj není problém automaticky sledovat, zda
útočící byl za trojkou, nebo ne a vše ostatní je již podle pravidel basketu,
takže pokud je někdo rozhodčí 5 na 5 tak nechápu, co se chtěl učit nového na pravidlech 3 na
3. Je mi jasné, že každý se upískne a každému mohou ujet nervy, tak jako jsem to
předvedl i já, bohužel pravidla jsou pravidla a pokud pan rozhodčí neví, že když někdo
udělá dvojtakt, zakopne a i s míčem dopadne na zem (třeba i na hlavu), jsou to kroky, tak je to
potom
těžké.
– Stolek – naprostý propadák! Opět se vrátím k basketu, každý
rozhodčí umí psát zápis, každý rozhodčí ví, jak se
pouští a zastavuje čas a 24s (v tomto případě 12), tady to ale naprosto nezafungovalo,
zapisovatel nám mnohokrát upsal body, psal je jinému družstvu, zapomněl zapisovat fauly atd.
a zatím co v normálním basketu se vše řídí podle zápisu, tady to
bylo podle tabule. Na tabuli a v zápise byl rozdíl, tak jsem požadoval nápravu a ejhle,
náprava se udělala tak, že se do zápisu někomu dopsali body a už to souhlasilo (protest jsem
nepodával, protože se jednalo o 2 body a prohráli jsme o 5, takže skoro o nic nešlo, ale
takhle se to opravdu nedělá).
– Komisař– to je kapitola sama o sobě, chápu, že s lidským faktorem, který
měl momentálně k dispozici, již nemohl nic dělat, nicméně mohl udělit pár rad a
“pohlavků” mezi zápasy, bohužel žádný progres jsem v průběhu nezaznamenal. Co mu ale
šlo, byla mistrná úprava pravidel dle toho, jak se mu to hodilo. Nejdříve
namísto normálního fungování 12s udělal změnu, že se pokaždé bude
dávat nových 12, což znamenalo, že pokud měl útočící 2s do vystřelení,
byl zblokován do autu, tak začínal znova na 12s namísto 2s do
konce (dost demotivující pro obránce). Dalším ukázkou byly mé 2
technické. Přišel s řešením, že musím zaplatit pokutu a nebo nebudu
hrát do konce turnaje. Po konzultaci s týmem jsem se rozhodl z turnaje odstoupit a nehrát.
Znovu opakuji, že jsem dostal 2 regulérní nabídky a jednu z nich jsem si zvolil… Tím
jsem ale pana komisaře zastihl nepřipraveného a po chvíli opět přišel, že pokud
nezaplatím, tak nebudu moci nastoupit ani v dalším turnaji. Na mou otázku, zda to je
napsáno v pravidlech odvětil, že není, ale že to zajistí na svazu, až o těch mých dvou
technických bude rozhodovat disciplinární komise. Takže pane komisaři, znova bych vám
rád zopakoval, že
vy jste zde pro nás, abyste dohlížel na objektivitu, ne my pro vaší zábavu a
dokazování si svého ega a moci nad námi!
Na závěr bych jen řekl, že jsem si později uvědomil, že časy srandy skončily. Toto je fakt
regulérní profesionální soutěž, kde se vše zaznamenává a
přenáší do dalších turnajů. Už se nejedná o takovou tu hru kluků,
kteří si jdou zahrát, a možná se u toho i servou, když se nedohodnou. Tohle už opravdu
není sranda, takže pokud něco provedete v jednom zápase, v druhém možná
nenastoupíte…
Dává to smysl, v pětkovém basketu to je také tak, jen mě to nutí k
zamyšlení, zda mám ještě o takový street zájem. Doby, kdy jsem
vyhrával, jsou dávno pryč a posledních 5 let si chodím zahrát pouze pro srandu
a dokázat si, že ještě mohu něco vyhrát (bohužel čím dál méně). A tohle
celé martýrium mě dokáže akorát znechutit.
Na druhou stranu nemám moc na výběr, kategorie 18+ je plná kluků, kteří si to jdou
zahrát opravdu pro srandu.
Jsem přesvědčen, že to se podá. Do kategorie Masters se postupně začnou hlásit skuteční
profíci a tyhle týmy zase rádi přejdou zpět do 18+, nakonec bude se jednat o
olympijský sport.
Bohužel si teď 2 roky budeme vyžírat to přechodné období, než se to stane skutečně profi a ne jen
že si to na profi bude hrát…
Martin Juklíček (S.P.S.):
Musím souhlasit v hodně bodech s Honzou. Velký rozdíl je, že odpadli slabí soupeři,
takže to chce hrát naplno hned od začátku, což není na škodu, ale byli jsme
zvyklí se nejdříve pomalu rozehrát.:) Taky musím souhlasit, že když si chceme dobře
zahrát, tak není, vzhledem k soupeřům, jiná možnost než hrát Masters.
Líbilo se mi, že jste sehnali již hrací plochy a elektroniku kolem, třeba se jednou dočkáme i
skleněných desek jako Ljubljani.:) Ty koše by měli být lépe zatížený,
protože jsem viděl, že na někoho málem spadly a pokud chcete atraktivitu pro diváky, tak se to bez
smečí neobejde. Na rozhodčích bylo fajn, že nasadili vcelku dobrý metr, pustili
tvrdší hru než v basketu, ale dokázali to udržet na hratelný úrovni, ale občas
s některým výrokem přestřelili a taky se mi nelíbilo, že pořádně neznali pravidla,
když už to pískali.
A jak říkal Honza, stolek byl dost žalostný, psali špatně body i fauly a je pravda, že s
tím zápisem se to dalo taky vyřešit lépe. Pak mi taky přijde nefér, že se
přidává nových 12 vteřin na útok, když obrana vypíchne míč do autu.
Jinak turnaje v zahraničí jsou lákavý a chtěli bychom tam, ale nejdříve se
musíme dát dohromady jako tým. V tom se mi nelíbil zmatek s kvalifikačníma
pravidlama, ale věřím, že to je díky prvnímu ročníku, i když i minulý roky se
to pořád měnilo a bohužel vždy v náš neprospěch (jednou jel vítěz Českýho
poháru do Moskvy a nemělo vliv umístění na Václaváku – ten rok jsme byli
nejlepší na Václaváku a druhý v poháru a další rok naopak,
ten rok jsem zase vyhráli pohár, ale na Václavák jsme z časových důvodů
nemohli…).
