Romane, na Prague International Streetball Cupu 2019 jsi s Humpolcem vybojoval druhý místo.
Jak si tohoto umístění ceníš?
Cením si toho opravdu hodně. Dostal jsem šanci zahrát si basket 3×3 v top týmu a
ještě se nám podařilo vybojovat stříbro. Škoda, že kvůli mému zranění a
zdravotním problémům kluků se nám nepovedlo předvést ještě lepší
výkony a obhájit tak prvenství.
Byl to doposud Tvůj největší úspěch, kterej jsi na turnajích pořádanejch
Streetball manií vybojoval?
Ano. Co se týče turnajů Streetball manie, tak to byl můj největší úspěch – a dá se
říct, že to byl druhý největší úspěch i v mé kariéře v
rámci basketu 3×3. Na prvním místě bude zápas proti týmu ze světový
špičky, Novému Sadu, na Prague Masters 2018. Ten zápas jsme bohužel prohráli, ale
prohrát zápas se skóre 19:21 proti nejlepšímu týmu 3×3 na světě
není špatný. (usměje se)
Kdo byl v Tvejch očích na letošním turnaji nejtěžší soupeřem? Byl to právě
Váš finálovej přemožitel Inanomo Moscow z Ruska?
Všichni soupeři byli silný, ale nejtěžším byl právě Inanomo Moscow. Tenhle
tým byl loni v top 15 žebříčku FIBA 3×3. Tihle borci už trojkovej basketu hrají dlouho a jsou
zkušení. Jsem taky Rus, takže jsem si s nima po turnaji promluvil a zjistil jsem, že oni měli
obrovskou motivaci vyhrát. Vypadli z top 20 rankingu FIBA 3×3, tím pádem jim FIBA
neproplácí cestu.
A navrch jim ještě ruská basketbalová federace řekla, že pokud se nedostanou zpátky aspoň
do top 20 podle tohoto rankingu, tak jim nebudou dávat peníze na cesty či turnaje. Takže hráči
i tak do Prahy přiletěli na svý vlastní náklady a ani neměli hotel, aby ušetřili. Takže
za mě Inanomo Moscow měli větší motivaci vyhrát – a to byla jich hlavní
síla!
V průběhu turnaje sis přivodil zranění kolene. Dohrál jsi turnaj jen se sebezapřením a
velkým omezením? A jak se Tvoje zranění vyvíjí aktuálně?
Zranil jsem se ve třetí minutě prvního utkání. Odjel jsem do nemocnice a řekli mi, že
nejspíš mi vypadla čéška a vrátila se zpátky. Doporučili mi dát
si 14 dní pauzu. No a já jsem se asi pět minut rozmýšlel: Co teď? Dostal jsem
šanci zahrát si za Humpolec, nemůžu je v tom nechat. Tak jsem se rozhodl na turnaj vrátit a
dohrát ho.
I přes to, že jsem hrál s velkým omezením, tak v semifinále jsem špatně vyskočil a
celá situace se zhoršila a nemohl jsem skoro ani chodit. Nějakým způsobem jsem turnaj
dohrál a další ráno jsem nemohl udělat skoro žádnej pohyb nohou. Jel jsem do
nemocnice a vytáhli mi z toho 60 mililitrů krve. Nejdřív měli doktoři podezření na
natržený přední křížový vaz, ale naštěstí vazy mám v
pořádku. Mám distorzi (podvrtnutí) kolena. Takže k basketu se vrátím zhruba za
dva měsíce.
Je šance, že budeš s Humpolcem jezdit i na další turnaje, nebo to byla pouze
jednorázová výpomoc? Bavil ses třeba o týhle možnosti s kapitánem týmu
Ondrou Dygrýnem?
Šance je docela velká. Záleží, jak na tom budou kluci zdravotně – a hlavně, jestli
ještě vůbec budou chtít hrát. Každý hráč má rodinu, práci a
nejsou mladí.
Fanoušci Tě mohou na našich turnajích vídat dlouhodobě. Co Tě na
streetballu/trojkovým basketu nejvíc přitahuje a baví?
Basket 3×3 má svoji atmosféru. Taková rodinka. Je tam hudba, zábava a hodně
známých.
Máš do budoucna nějaký osobní cíle v trojkovým basketu?
Doufám, že se mi jednou podaří zahrát si i za reprezentační tým.
Vzpomeneš si ještě, kdy jsi odehrál svůj první streetballovej turnaj? A bylo to
případně na některým z našich podniků?
To si pamatuju. Bylo to v roce 2017 na Labském streetbalovém poháru v Děčíně. Skončili
jsme v prvním kole play-off.
Jaký jsou v Tvejch očích nejmarkantnější rozdíly mezi trojkovým a
pětkovým basketem? A jak Ti třeba pomáhá trojkovej v přípravě na klasickou sezonu?
Hlavní rozdíl je ten, že v trojkovém basketu má hráč víc prostorů a celkově
je hra tvrdší a rychlejší než v pětkovým. Trojkovej basket mi
pomáhá v tom, že si zvykám na větší tlak obránců, tvrdší
hru a pomáhá to zlepšovat se ve hře jeden na jednoho.
Budeš v nový sezoně znovu hájit barvy prvoligovýho Vyšehradu, nebo Tě oslovil
nějakej klub z nejvyšší soutěže? A byl jsi třeba přes léto někde na zkoušce?
Byl jsem na zkoušce v Děčíně a v Ústí, ale nedopadlo to. Jak kvůli tomu, že studuji v
Praze, tak i kvůli zranění. Takže letos si bohužel v Kooperativa NBL nezahraju, ale měním tým
a budu hájit barvy prvoligovýho týmu Basketbal Olomouc.
Foto: Patrik Nguyen