Jirko, 28. prosince loňskýho roku se v Ústí nad Labem uskutečnil již sedmej
ročník Severské bitvy. Jak se Tvou optikou tento ročník v obecný rovině
vydařil?
Loňský ročník byl pro nás všechny speciální a byla to zatím asi
největší zkouška. Naštěstí jsme vše zvládli a mohli jsme se tak
těšit z dalšího povedeného ročníku plného skvělých momentů, i
když šlo opravdu o trochu víc než o streetball.
Nejde hned na začátku nezmínit, že ze Severské bitvy (SB) se po tragickým
úmrtí Vašeho kamaráda stal Francův memoriál. Čí to byl
nápad? Jak moc Tě překvapila solidarita a chuť lidí (nejen) okolo basketu přispět na
vytvořenej transparentní účet?
Bohužel to vzešlo ze situace, ve které jsme se ocitli. Byli jsme předem domluvení s
Francikem, že letošní bitva bude pro něj. Peníze mu měly pomoct s budoucí
léčbou a lépe zvládnout domácnost. To, že to bude memoriál, nám bylo
jasné v podstatě hned, když jsme se dozvěděli tu strašnou zprávu, že Francik už na
žádnou bitvu nedorazí. Začali jsme hned přemýšlet, co bychom teď mohli udělat a jak
pomoct Šárce (Francově manželce, pozn.) s klukama. Napadlo nás, že bychom mohli poprvé
vybírat peníze dopředu, a tak jsme zařídili transparentní účet a poslali
informace o něm do světa.
To, co se pak začalo dít, bylo neuvěřitelné. Bylo to všechno tak rychlé. Na
účet jsme mohli koukat a skoro jsme viděli, jak se tam každou vteřinu něco připisuje. Pokaždé, když
jsem někam šel, tak se mě kamarádi ptali: Tak co, kolik už tam je? Pokaždé jsem se
podíval do telefonu a vždy tam bylo zase o něco víc. Když se to blížilo sto tisícům,
začal jsem doufat, že bychom to mohli vybrat a byla by to ohromná částka. Ovšem účet
stále rostl a já se nestačil divit.
Na to, jak to byla smutná situace, tak tohle bylo od lidí opravdu nádherný!
Víš, jak to myslím…
Na SB jste nakonec předali šek na 390.000 Kč. To je nádherná suma, co? Dovedl sis vůbec
představit při startu vybírání peněz, že se povede vybrat až taková
částka?
Je to samozřejmě nádherná suma, ale nikdy to nemůže nahradit Francika.
Jak jsem říkal před chvilkou, tu sumu jsem si fakt nedovedl představit. Opravdu jsem si
říkal, že by bylo hezký vybrat sto tisíc. Kluci ale tipovali víc. (usměje
se)
Předávání šeku i vzpomínky na dlouholetýho kamaráda musely bejt
hodně silný. Jaký se v Tobě osobně i ostatních členech týmu v tu chvíli
mísily pocity? Smutku a štěstí zároveň, jestli se to tak dá říct?
Nemůžu mluvit za ostatní, ale mě to strašně vzalo. Jak můžeš vidět na videu i na
fotkách, brečel jsem jak malej kluk a bohužel si z toho předávání moc nepamatuju. Bylo
to velmi emotivní a jsem rád, že to kluci zvládli líp než já a mohlo tak
vše proběhnout bez větších problémů.
Přinesl samotnej turnaj zase něco novýho, nečekanýho a překvapivýho, na co budete dlouho
vzpomínat?
Na celej tenhle ročník nikdy nezapomenu. To, co jsme dokázali, bylo neuvěřitelný. Teď
nemyslím my jako Rumoborci, ale všichni, kdo přispěli jakoukoliv částkou a přišli do
haly. Vidět všechny ty lidi, jak se semknou a dělají něco pro dobrou věc, je fakt fajn pocit.
Děkovali jsme všem milionkrát, ale poděkuji znova. Děkujeme opravdu všem, co pomohli. Moc si
toho vážíme!
Jaký ohlasy jste měli na SB od fanoušků i hráčů a hráček. Co je nejvíc
zaujalo a co chválili?
Ohlasy jsou většinou pozitivní. Z osmdesáti procent jsou všechno známé
tváře a kamarádi, takže většina to zná a moc dobře ví, že jsou na
nejlepším a největším indoor streetball turnaji. (rozesměje se)
Loni to sice neklaplo, letos to ale zkusím znovu. Plánujete se jako Rumoborci zúčastnit
Labského streetballového poháru v Děčíně, jenž v roce 2020 oslaví již
čtvrtstoletí existence na tuzemský streetballový scéně?
Máme to v plánu! Vypadá to, že to bude parádní oslava streetballu v
Čechách. To si asi nesmíme nechat ujít. (úsměv)
Ještě bych rád řekl, že připravujeme další projekt, kterej bude mít
smysl. (opět se usměje) Zatím vše připravujeme a nechceme nic prozrazovat, ale bude to
velkýýý.
Stay RMBRC!
Těšíme se na Všechny na Francově Memoriálu 2020!
Jsi LegendaFrancoá!
Foto: Facebook Rumoborců
