Již potřetí v řadě usedla na trůn pro nejlepší snajperku zpoza trojkovýho oblouku na Pražské streetballové lize Karolína Kuthanová. Letos se o triumf dělí se dvěma děvčaty z dalších týmů. S touhle usměvavou plejerkou jsme si povídali například o tom, jaký to je završit zlatej hattrick, premiéře PSLka v Řeporyjích i motivaci a chuti do dalšího ročníku soutěže.

Karolíno, potřetí v řadě ses stala nejlepší trojkařkou Pražské streetballové ligy (PSLka). Jakej to je pocit završit zlatej hattrick?
Určitě je to fajn pocit, jen nějak nechápu, jak se to vždycky povede. Ale jsem moc ráda!

Sama jsi tedy v letošní sezoně cejtila, že Ti to dost padá a mohla bys trojky znovu ovládnout? Nebo jsi s tím nijak nepočítala a při Finálovém turnaji byla příjemně překvapená a zaskočená?
Občas jsem mrkla na statistiky, takže jsem věděla, že tam šance je. Spíš než že by to padalo, jsem i letos využila toho, že jsme se scházely v malém počtu, takže jsem měla poměrně dost pokusů.

Předloni jsi trojky opanovala sama, loni už jste byly dvě a letos se dokonce dělíš s dalšími dvěma hráčkami. Vypadá to, že konkurence je čím dál silnější. Co na Váš společnej triumf říkaly další dvě holky?
Já myslím, že si to s holkami vzájemně přejeme – a já byla ráda, že jsem nemusela přes celé hřiště při vyhlášení jít sama.

Letošní sezona PSLka se poprvý hrála na ZŠ Řeporyje. Byl to oproti Strahovu značnej skok? A jak se Tobě osobně na novým place hrálo?
Určitě to rozdíl byl. Řeporyje jsou trochu z ruky, byl tam jiný povrch – a když se začalo stmívat, tak i spousta komárů. (usměje se) Mělo to ale i svoje kouzlo. Scházeli se stále ti stejní lidé, všechny týmy v jeden den a kousek byla fajn hospoda, kde jsme se vždy po zápasech sešli.

V čem byla letošní sezona PSLka oproti těm předcházejícím – kromě změny místa konání – jiná?
Letos se do poslední chvíle nevědělo, kde a jestli vůbec se bude hrát, takže spousta týmů už účast odřekla. A zbytek potom odradila vzdálenost, což značně ovlivnilo počet přihlášených týmů i hracích dnů. Sešli jsme se myslím jen čtyřikrát, pak proběhl Finálový turnaj a bylo hotovo. Za mě ale super, že se PSLko i přes tyto komplikace uskutečnilo.

A jaký naopak nacházíš společný jmenovatele? Duch i pohodová atmoška zůstaly?
Myslím, že pohodová atmoška k PSLku prostě patří, takže ano, možná byla o to pohodovější, protože to letos bylo opravdu komorní. Navíc hospoda poblíž s pivem za 26 kaček pohodu poměrně podpořila.

S týmem Morgans jste mezi ženami vybojovaly bronz. Urvat hned dvě placky, to byl hodně úspěšnej večer, že?
Jelikož jsme se na Finálovém turnaji sešly jen ve dvou, myslím, že završení mohlo být o něco lepší. Ale zase jsme si vydatně zahrály a přežily jsme to. (spokojený úsměv)

Když to zdraví i čas dovolí, můžeme se na Vás s holkama těšit i v příštím ročníku PSLka?
Určitě bychom rády, uvidíme, v jakém složení. Ale po sezoně je to vždycky fajn zpestření, takže já osobně se budu těšit.

Foto: Jakub Nedbal