Kadetky U16, tahle kategorie měla na Labském streetballovém poháru i v celostátním finále na střeše parkoviště Centra Černý Most v Praze jednoznačný královny. Tým Sluneťačky se ziskem dvou zlatejch medailí zapsal do historie Streetball manie už navždy zlatým písmem. A v příští sezoně mají holky velkou motivaci znovu stanout na trůnu pro mistryně České republiky ve streetballu, což v interview prozradila kapitánka týhle družiny Ema Tomášová.

Emo, tým Sluneťačky jsi jako kapitánka dovedla ke zlatejm medailím ve finále letošního ročníku Českého streetballového poháru. Co Ti jako první po finálovým mači blesklo hlavou? Jaký pocity se v Tobě mísily?
Byl to super pocit opět zvítězit stejně jako v Děčíně!

A co ostatní holky z týmu, jaká byla jejich reakce po triumfu?
Všechny jsme měly velkou radost, basket nás moc baví. Teď jsme navíc ještě nastoupily v jiné sestavě, než v jaké hrajeme v pětkovém basketu.

Finálový utkání jste sehrály proti Turnovským lvicím. Čím jste svoje sokyně dokázaly porazit? Co Vás dovedlo ke kýžený výhře?
S Turnovskými lvicemi jsme hrály druhý zápas ze tří, vítězství bylo nejtěsnější. Tady jsme si mákly asi nejvíc. Ale naše sehranost nás dovedla až k vítězství…

Jak se Vám hrálo ve vysokejch teplotách a vedru, který při celostátním finále na střeše „Čerňáku“ panovalo? Bylo to fyzicky hodně náročný?
No, trochu jsme se toho bály, tedy spíš naši fanoušci (rodiče), ale nakonec to šlo. Mezi zápasy byla možnost zchladit se ve stínu s dostatkem tekutin. (usměje se)

Měly jste tedy v průběhu finále v publiku velkou podporu? Kromě rodičů i od příbuznejch nebo kamarádů či kamarádek?
Přivezla nás moje mamka. Kromě ní tam byl ještě taťka od jedné spoluhráčky s její sestrou a přítelem. Všichni nám fandili a užívali si to stejně jako my…

Odměnily jste se nějak s holkama za finálovej triumf?
Jasně, rodiče nás vzali na zasloužené jídlo.

Jak sis komplexně užila finálovej den a co se Ti nejvíc líbilo? Bylo fajn sledovat i dovednostní soutěže, hlavně oblíbenej Slam Dunk Contest?
Měly jsme radost už z toho, že jsme mohly jako vítězky Labského streetballového poháru přijet na finále do Prahy. Takže ano, užívaly jsme si to od začátku až do konce. Škoda jen, že jsme hrály vždycky na vedlejších hřištích a ne na centrální kurtu. Zatím se na nás neusmálo štěstí zahrát si na hlavním hřišti, a to ani v Děčíně. Dovednostní soutěže byly jako vždycky fajn. (úsměv)

Zmínila jsi, že do finále jste se probojovaly z kvalifikační zastávky v Děčíně, kde jste svou kategorii taky vyhrály. Je i pro Tebe turnaj v Děčíně srdeční záležitostí?
V Děčíně jsme byly podruhé, vždycky tam byla skvělá atmosféra a vyšlo super počasí. Ano, srdeční záležitost to určitě je a bude!

Příští rok se uskuteční již 29. ročník turnaje v Mekce streetballu. Můžeme se na Vás s holkama znovu těšit na značkách? A co bys Streetball manii popřála do dalších sezon?
Příští rok zase rády přijedeme, navíc to nemáme z Ústí nad Labem, Děčína a Lovosic (odkud holky z týmu jsou, pozn.) tak daleko. Streetball manii přejeme spoustu dalších povedených sezon a hojnou účast, minimálně jako doteď… Protože basket je prostě boží!

Ema (úplně vlevo) za stupínkem prvního místa při vyhlašování vítězství na „Čerňáku“

Foto: Jakub Nedbal