Sdílej článek

Série rozhovorů s předními týmy Streetball-manie startuje

WE CAN FLY, We are able to fly, We are not able to fly anymore…. I tak nějak se vidí borci z týmu, který pod všemi těmito jmény nastoupil v posledních 15ti letech ke všem různým streetbalovým turnajům u nás. Jak jinak tak začít seriál o týmech hrajících turnaje Streetball-manie než rozhovorem se dvěma hráči této streetballové party. O streetballu, turnajích, soupeřích ,ale třeba i o tom kdo je opravdovej Player s velkým P nebo o tom jak “trénovat“ na Slam Dunk Contest si můžete přečíst v prvním z několika článků, které pro Vás připravujeme.

Za koho hrajem…

Náš tým se jmenuje pokaždé jinak. Nechtěl jsem dávat hloupé názvy
typu Pičky a podobně, až mě napadl název We can fly, který jsme používali pár let za
sebou. Myslím, že tenkrát vystihoval naší skvělou kondici a formu.  Postupem času
přišla zranění, starosti a hlavně věk, takže mne napadlo udělat z toho takový seriál.
Postupně jsem se jmenovali We were able to fly, We are not able to fly anymore a myslím, že letos se budeme
jmenovat We are ready to die, což bude asi vystihovat naší letošní formu, ale
nevzdáváme to!!! Takže nám to prosím rezervuj.;)

Už je to nějakej pátek, co sme spolu…

S drobnými obměnami hrajeme takto už od dob Adidasu, někde v roce 93? 94?, kdy jsme jezdili na streety na
Letnou jako malí a nadějní.:-D. Poznali jsme se v libereckém klubu a s některými jak
jinak než na ulici, kde jsme se učili smečovat z obřích balvanů navalených pod koš a samozřejmě
při pouličních zápasech. Jó to byly časy.

5 na 5 a trenéři…

Většina z nás hraje nějakou soutěž, za město, kde aktuálně bydlí. A jak nám to
jde? To je různé… protože nám to tam kazí trenér.:-DDD 

3 on 3 a žádní trenéři…

Jak už to tak bývá, tak jsme se rozlétli do světa za školou a prací, ale na street
se pravidelně zase slétáme.;) Takže Street trénujeme až na streetu…

Konkurence byla, je a bude…

To je různé, jsou týmy, které jsou dobré, ale hra je s nimi zábava a pak jsou
týmy, které se tam chodí spíše poprat a to je zase opruz. Obecně je to tak, že se
to točí zhruba v 5tiletých cyklech, kdy se objeví nový tým, vyletí na
vrchol, tam se chvíli drží a pak postupně začne padat až přestane hrát úplně. Za dobu,
co hrajeme street, jsem zažil co pamatuji asi 3 cykly, kde jsme se dotahovali na tehdejší mistry
Fernety s pány pod košem, jako byl Éčko, nebo Karlos, ty jsme postupně převálcovali a
ujali se na pár let vlády pod bezednými koši a dnes nás nahrazují Xtreem,
kteří hrajou pěkný basket a je vidět, že tu hru mají fakt rádi. Kdo přijde po nich? No
zase někdo mladší, rychlejší a lepší.:-D

Můj Streetball…

Vozka: Mám rád tu atmosféru, lidi kolem a soutěživost

Pavel: hlavně čistě, zbytečně vyhecované a tvrdé zápasy nepatří ani na
streeball level. Tím, že nejsou rozhodčí, se očekává fair play, ale to některé
týmy vůbec nerespektují. My se však dovedeme přizpůsobit!

Showtime…

Vozka: Už dlouho žádná nebyla, protože jsem přestal chodit na soutěž
smečování.:-D

Pavel: Když se sejde několik týmů se skvělými střelci, které se pak
přetahují „čistě“ o výsledek až do konce. Zbytečné průtahy různých
vystoupení, které ani nikoho nezajímají, neznamenají zvýšení
atraktivity. Některé kousky byly ale dobré.

Rules…

Vozka: Pravidla jsou pro všechny stejná, ať jsou jakákoliv…

Pavel: Největší nesmysl je hrát jugoslávská pravidla, to pak
diváci ztrácí přehled, co se děje… kdo vlastně dal koš… Sice to
vypadá rychlejší, ale za jakou cenu!

Praha  a pak dlouho nic…

Vozka: S tím nesouhlasím, street není jen o turnaji, street je o
každodenním dění na všech zapadlých hřištích v celé republice… a
že jich je!

Pavel: Dobrý basket na ulici se hraje všude, jen to není organizované=>
není jich dostatek na lokální ligu jako je PSL. Je pravda, že v Praze se koncetrují lidi
z celé ČR, to je o důvod navíc. Podívejte se na Uzurpators, to jsou Pražáci jak
Brno!

Street není póza…

Vozka: Je to styl, který se s věkem mění, nejdříve to je dokazování,
kdo je lepší, pak předvádění, pak pěkná hra a pokec a nakonec důvod jít na
pivo.:-D

Pavel: Souhlasím.

Můj respekt má spoustu lidí…

Vozka: Mám rád borce se kterejma hraju a ze soupeřů je to zejména Páťa, se
kterým jsem pár let hrál soutěž a vždycky se při hře pěkně dokážeme pozlobit. Bere to
stejně jako já. Play4Fun, vyhrát je cíl, ale ne za cenu zranění, nebo
naschválů.

Pavel: Anfernee Penny Hardaway=> uměl všechno, takových moc nebylo, ale zranění
kolene ho téměř poslalo po 7 sezonách do basketbalového důchodu. Jinak jsme tu mohli mít
hvězdu jako MJ, byl to takový o něco lepší Scottie Pippen, pokud mohu soudit.

Pan Player…

Vozka: Pan Player je ten, kdo bojuje poctivě do posledního okamžiku, protože tam se teprve
ukáže charakter.

Pavel: Player je každý a Pan Hráč je ten, kdo hraje pro tým a když je třeba, vezme
to na sebe!

Streetball-mania 2009

Vozka: Streetů a názvů jsem zažil mnoho, takže celkem nic. Prostě je to jeden z
dalších nepodstatných názvů, kde si můžu s kámošema zahrát pěknou
hru a jestli je to Nike, Adidas, Street mania, nebo náměstí v Horní dolní je mi celkem
jedno.

Pavel: Tady nesouhlasím, je důležité, že někdo organizuje takové turnaje. Pro
nás to znamená, že si máme s kým zahrát, jinak bychom se ani nesešli.

Streetball-mania 2010

Vozka: Prostě se těším na hru.

A cíle nejsou nesplnitelný…

Přežít, nezranit se a porazit naše kamarády.:) Ještě nejsme na odpis a rozhodně o
nás uslyšíte!!!

 

Ve spolupráci s Vozkou a Pavlem

zpracoval: Big Daddy

foto: Patrik Nguyen, team Streetball-mania

Předchozí články