Michale, jak moc Tě mrzí finálová porážka s ruským týmem Inanomo
Moscow? Kde hledáš její příčiny a důvody?
Určitě nás to mrzí, ale na to, že jsme celej turnaj odehráli takřka ve třech, tak si
myslím, že je to úspěch. Roman Radovskii si zranil koleno, já jsem v posledním
zápase dostal migrénu, takže finále kluci hráli vlastně ve dvou. Myslím si, že
na tu „bídu“ nakonec dobrý.
Poslední dvě trefy v semifinále včetně tý vítězný jsi proměnil Ty. Měl jsi z toho
velkou radost a zároveň pocítil určitou úlevu, že jsi týmu takhle výrazně
pomohl do finále?
Jsem hrozně rád, že můžu pomoct a že tam nejsem jenom do počtu. Ale myslím si, že ten zápas
zachránil spíš Roman Zachrla, když jsme prohrávali asi o čtyři body, tak dal tři
trojky po sobě během půl minuty, čímž nás vrátil do zápasu. Hrajeme jako tým a
samozřejmě potěší, když člověk může pomoct.
Když vezmeme turnaj v globálu, tak jak ho hodnotíš?
Organizace je super a kvalita týmů je taky velmi dobrá. Jsem překvapenej a je vidět, že už to má
iks let nějakou tradici. Dobrej turnaj, opravdu se mi líbí!
Kterej soupeř v turnajovým pavouku byl nejtěžší a proti komu se Vám naopak hrálo
nejlíp?
Nejnáročnější byly určitě zápasy s ruským týmem Inanomo Moscow. Porazili
nás dvakrát, jsou na tom silově a fyzicky dobře. Navíc jsme ještě hráli ve
složení, že Romana Zachrlu bolí koleno a dlouho netrénoval. Nebyli jsme komplet, ale na to se
nechci vymlouvat, hráli prostě dobře.
Nejlehčí soupeř? Ani nevím, měli jsme zápasy takový tip ťop, nevyhrávali jsme o
moc bodů. Ale nejsnadnější bylo asi utkání proti mladým klukům z týmu
Profi Amatéři. V tom utkání jsme vedli o dost bodů, ale podcenili jsme to a málem jsme
ještě prohráli.
Ty vlastně letos objíždíš s Humpolcem turnaje prvním rokem. Jak zatím svoje
působení v tomhle týmu hodnotíš?
Že jsem si toho nabral moc. (smích) Je to v mejch letech hrozně fyzicky náročný. Myslel jsem si,
že to bude lehčí, možná jsem si toho nabral opravdu trochu moc. Ale rozhodl jsem se, že s klukama tu
sezonu odjedu a potom uvidíme, co bude dál.
Jak náročnej pro Tebe byl přechod na trojkovej basket?
Je to jenom o fyzičce. Kdo má lepší fyzičku, tak je na tom líp, protože tady se člověk de
facto nezastaví jako v pětkovým basketu. Tam se člověk může schovat a když už má
nějaký zkušenosti, ví, kam si stoupnout, ale tady to nefunguje. Tady člověk fakt musí
lítat a makat.
Máš v trojkovým basketu nějaký nejbližší, ale třeba i
vzdálenější osobní cíle?
Osobní cíle nemám žádný, spíš chci, abychom s klukama něco
vyhráli. Tenhle rok oproti loňskýmu, kdy hráli, je bohužel špatnej. Začali jsme
možná trochu později, do toho pořád někdo zraněnej, Šiša (Ondra Šiška,
pozn.) se zatím připojil na dva turnaje, což je úplně „jinej“ hráč pro trojkovej
basket. Není to úplně takový, jak jsme si představovali, ale sezonu dojedeme a
uvidíme, jestli bude ještě nějakej úspěch.
Poturnajový echo včetně výsledků vyřazovacích zápasů najdeš ve
starším článku ZDE.
Foto: Jakub Nedbal
