Simono, jak sis turnaj užila a jak se Ti líbil?
Já jsem tady nebyla moc dlouho, jenom chvilku a pořádně jsem viděla pouze smečařskou exhibici. I když se mu (Danovi Zachovi, pozn.) některý kousek nepovedl, tak to vynahradil tím, že se vysvlíkl. (smích)
Takže to se Ti líbilo možná víc než jeho dunky?
Ano, to je pro mě určující. (opět se rozesměje)
Na turnaji můžeš vidět velký množství dětí, žákovskejch kategorií a mladíků. Líbí se Ti, když děti sportují? Považuješ to za velký plus?
Je to skvělý a zároveň je tenhle turnaj výbornou akcí. Je vidět, že jsou tady
všichni rádi, že je to baví a je tady i skvělá atmoška.
Je to první streetballovej turnaj, kterej jsi zažila na vlastní kůži?
Ne. Jednou jsem šla náhodou kolem a chvíli se tam zdržela. (usměje se)
Četl jsem, že jsi navštívila kvalifikační zápas mužský reprezentace na MS proti Rusku a taky jsi byla na zápase Nymburka proti Aténám. Jak Ty osobně třeba vnímáš rozdíly mezi trojkovým a pětkovým basketem? Jak bys zápasy s tímto turnajem porovnala?
Streetball mi přijde jako pohoda, že se hráči a hráčky přijdou pobavit. Na těch dvou zápasech bylo vidět, jak jsou všichni koncentrovaný a fakt o něco šlo. Bylo to takový vážnější, tohle mi přijde víc jako zábava, kdybych to měla porovnat.
Jak vzpomínáš na natáčení filmu Zlatý podraz? A jak sis jeho průběh
užila?
Moc, bylo to skvělý! (úsměv)
Hrálo při tom velkou roli i to, že se sešla parta výbornejch lidí, který společně fungovali?
Absolutně! Já jsem tam vlastně byla jako jediná holka, jinak kolem mě byli samí kluci. Ti spolu chodí hrát basket doteď, vídají se spolu na pivu a mají se hrozně rádi. Myslím, že to vidíte i na plátně, že to mezi nimi funguje.
Taky se s nimi ještě vídáš i mimo natáčení?
Jojo, vídám.
Na jaký akce s nimi třeba jezdíš a co spolu absolvujete? Jsou to některý ryze sportovní/charitativní akce, nebo i mimo ně se scházíte?
Především 95 procent jsou basketbalový akce. Potom když byla premiéra, tak jsme tam byli, ještě následovaly i nějaký další PR akce, ale teď je to jenom, když je nějakej basket.
Jakou nejhezčí vzpomínku si z natáčení odnášíš?
Asi první natáčecí den, ten byl opravdu krásnej. Všichni byli nadšený, byl to kouzelnej den a hrozně jsme si ho užili. Všichni – celej štáb – jsme tam spolu i pařili, to bylo hrozně fajn. (spokojeně se usměje)
Máš i nějakou nejzajímavější nebo pikantní historku z průběhu natáčení, kterou můžeš prozradit?
Ty jo, asi ani ne. Já jsem v době natáčení ještě s Martinem Klapilem (další
herec z filmu, pozn.) maturovala. Měli jsme třeba noční natáčení, skončili jsme v šest ráno a jeli jsme rovnou na maturitu. Tak to bylo vtipný.
A potom když si Zdeněk Piškula vyvrknul kotník a musel točit nějakou scénu, kde si má ještě zlomit nohu. To bylo hrozný. (smích)
A maturita dopadla úspěšně?
Jooo, odmaturovali jsme.
Tak gratulujeme!
Děkujeme!
Ještě zpět k filmu. Když jsi nakonec na plátně viděla finální verzi, jak se Ti líbila?
Moc! Akorát oni vystřihli asi čtyřicet minut filmu, třeba na začátku byl tábor YMCA, kde hrál trenéra pan Pachl, což je legenda na DAMU a na konzervatoři. Ale nějak se mluví se o tom, že by se udělala jiná verze pro televizi, kde bude i tohle, tak bych měla radost.
My též a rádi Tě na turnaji přivítáme i příští rok.
Já přijdu ráda. (usměje se)
Foto: Patrik Nguyen
