Martine, s týmem Basket-obchod.cz jste ve čtvrtfinále Prague International Streetball Cupu
2019 nestačili na pozdějšího vítěze, Inanomo Moscow, a podlehli mu 12:21. V čem jste v
Tvejch očích na soupeře nestačili a v čem Vás nejvíc přehrával?
Tým Inanomo je sice poměrně novým ruským týmem, ale zato velmi sehraným,
zkušeným – a hlavně silově úplně někde jinde než my kluci z Čech (Moravy; úsměv).
Přiznám se, že tento zápas byl pro mě, co se týče náročnosti, asi
nejhorší. Možná za to mohla únava, přece jen jsme měli pár zápasů za
sebou, ale opravdu to byly „ruské skály“, které nám nedovolily
lehké koše a na každý bod jsme se příliš nadřeli.
Byl to tedy jednoznačně nejsilnější soupeř, na jakýho jste v průběhu turnaje narazili?
Přesně tak, podobným týmem je ale i StudioBudza, které jsem sice letos neměli ve skupině,
ale znám je z loňského finále u Rudolfina, kde jsme Poláky poslali domů (pouze) s
druhým místem, tenkrát ještě s Humpolcem Bernard.
Ano, loni jsi mezinárodní turnaj v barvách Humpolce u Rudolfina vyhrál. Když oba
ročníky porovnáš – a odhlídneš od konečnýho
umístění – kterej sis víc užil a proč?
Tak samozřejmě víc jsem si užil loňský ročník, jelikož jsme ho tedy vyhráli a byla
to moje první výhra s týmem Humpolec Bernard. Tento ročník jsem absolvoval s
týmem Basket-obchod.cz, a to byla moje první souhra s nimi. Sice se známe už roky, ale přece
jenom jsme toho spolu ještě moc „nenapinkali“.
Oproti loňsku se kvůli nepřízni počasí uskutečnil letošní ročník v krytý
hale. Vyhovovalo Ti to? Nebo radši hraješ letní turnaje pod širým nebem?
Popravdě, 3×3 hraji mnohem radši venku, to k tomu prostě patří – sluníčko, teplíčko,
opalovačky, rozbitá kolena, otlačené dlaně od dírkované venkovní podlahy. Přece
jenom je to sport z ulice. V hale trávíme zbytek celého roku při pětkovém basketu,
takže to všichni bereme jako oproštění od každodenního stereotypu v
halách.
Můžeš podepsat to, že letos byla kvalita týmů na turnaji výrazně větší a
konkurence o to silnější?
Ano, byla. Bylo mnohem více zahraničních týmů, které třeba nehrají
úplně špičku podle rankingu, ale jsou velmi silnými soupeři.
Čemu větší „nabušenost“ týmů přikládáš?
Rostoucí popularitě streetballu/3×3 a taky faktu, že turnaj byl letos prvním rokem satelitem, z
nějž se dalo postoupit na challenger do Rigy?
Právě to, že byl satelitem, je opravdu velké lákadlo pro všechny týmy,
jelikož se předpokládá, že zde nebudou týmy typu Nového Sadu nebo Rigy, takže je zde
šance probojovat se do finále a urvat si tak postup do dalších turnajů. A v
neposlední řadě jsou to taky příjemné prize money.
Mimochodem, letos jsem Tě snad nezaregistroval na žádným turnaji v barvách Humpolce. Za tuhle
družinu už tedy hrát nebudeš? Nebo to budoucna není vyloučeno?
Letos se kluci domluvili s vedením ČBF, že budou zároveň i reprezentací ČR a budou tak
bojovat o co nejlepší umístění ve světových turnajích – a zkusí
se porvat o účast na OH. Já jsem s nimi absolvoval tréninky, dokonce jsem byl i na jednom
turnaji v Rusku.
Dále jsem se ale bohužel z časových důvodů nemohl tréninků
účastnit – a tím pádem jsem nemohl pokračovat v dalších bojích. Tým
Humpolce měl letos řadu zkušených borců a bylo skvělé s nimi trénovat. Je to
zkušenost k nezaplacení – a za to díky. Nyní si objíždíme
lokální turnaje s Honzou Kozinou a dalšími pod názvem „Na
Kukajdu“.
Kromě kvalitně obsazenýho turnajovýho pavouku okořenila letošní Prague International
Streetball Cup opět i smečařská soutěž. Jak se Ti finálovej souboj zamlouval? Líbila se
Tobě osobně víc show Dana Zacha, nebo Jakuba Heyera?
Určitě Danova. Dan je atlet neskutečnýho rázu, máká na sobě a je to vidět.
Foto: Jakub Nedbal
