Jednou z dlouholetých známých tváří na Labském poháru v Děčíně je Naty Kunclová. Ta starší ballery a ballerky nejprve obdivovala z tribuny. Jakmile jí to věk dovolil, vyběhla na kurty sama a od tý doby na turnajích Streetball manie posbírala početnou sadu medailí. O jejich počtu i nejcennějších kouscích, prvním „seznámení“ se Streetball manií, loňskejch dvojnásobnejch oslavách při 25. výročí či sportování v době pandemie se rozpovídala v rozhovoru.
Naty, s dalšími spoluhráčkami jste složily tým nesoucí jméno „Je mi to úplně jedno“, s nímž se představíte na Labském streetballovém poháru 2021 v Děčíně. Kdo byl mozkem celý akce a jak skládání týmu probíhalo?
Už od minulýho roku bylo jasný, že i letos se chceme zúčastnit. Jediný „problém“ byl, že jsme byly tři, ale zachránilo nás, že se mnou do ročníku na vysokou školu chodí Simča, která loni v Děčíně hrála taky, ale proti nám. A tak bylo jasný, že si ji chceme přetáhnout k sobě. (rozesměje se) Jméno pak vzniklo tak, že jsme se ve skupině ptaly, jak se budeme jmenovat – a na to právě Simča řekla, že jí je to jedno, přesně tedy větu „Je mi to úplně jedno“. Takže bylo vybráno. (opět smích)
Turnajů Streetball manie se aktivně účastníš již početnou řádku let. Dokážeš spočítat, kolik to je přesně? A v kterým roce ses zúčastnila úplně poprvý?
Není to tak dlouho, co jsem o tom přemýšlela a hledala nějaký fotky z mýho prvního ročníku vůbec. A když se nad tím tak zamyslím, už je to fakt dlouhá doba. Bylo mi tenkrát 11 let, takže v roce 2012. Od tý doby se účastním každoročně.
Kolik medailí jsi již na našich turnajích získala? A dokážeš vypíchnout, který si – z jakýhokoli důvodu – nejvíc ceníš a vážíš?
Podle toho, co jsem doma ve své sbírce napočítala, by jich mělo být 11. A to šest z Labského poháru, čtyři z pražskýho celostátního finále a jedna pak ze streetu z Bydžova. Kdybych měla vybrat, který si nejvíc cením a vážím, tak by to byla asi nějaká zlatá z finále z Prahy – a potom ta z minulýho roku v Děčíně. A to proto, že to byl náš první start v dospělácké kategorii.
Jsi děčínskou patriotkou. Co pro Tebe osobně vůbec Labský pohár znamená a vnímáš ho opravdu jako srdeční záležitost?
Pro mě osobně je to nejlepší turnaj v celý republice. Ještě před tím, než jsem se začala tohohle turnaje účastnit, chodila jsem se koukat a záviděla těm „velkým“, kteří už hrát mohli. Později jsem to sama poznala i jako hráč a bylo jasný, že Labský pohár pro mě je a bude stoprocentně srdeční záležitost.
Jak se Ti líbily loňský oslavy, kdy tenhle turnaj ve streetballovým
Woodstocku slavil již 25. výročí na tuzemský scéně?
V první řadě jsem ráda, že se vůbec loňský ročník uskutečnil, vzhledem k tomu, jaká situace panuje. Loni to pro mě nebylo výjimečný jen proto, že tenhle turnaj slavil čtvrtstoletí, ale taky proto, že jsme poprvé hrály v kategorii O18, kde jsme se ještě navíc umístily na bedně. Takže oslavy byly dvojnásobné.
Pokud se řekne sousloví Streetball mania – co se Ti vybaví?
Kromě Igora Bayera (prezidenta České streetballové federace, pozn.) jednoznačně moderátor Mc Kajag, bez kterýho by street nebyl streetem. (usměje se) Ale taky spousta zábavy a prostě turnaje, na který se těšíš každej rok a na kterých nechceš chybět.
Stejně jako ostatních respondentů, ani Tebe nejde nezeptat se na sportování v době pandemie. Jak se Ti dařilo udržovat alespoň nějakou kondici a formu? Taky Ti hodně scházel pravidelnej kontakt a trénink s holkama?
Musím se přiznat, že minulý rok jsem to ani moc nepociťovala, protože se skoro celá sezona odehrála a v létě se konal street. Teď už to ale bylo horší, stihly jsme odehrát dva zápasy a pak se to vše zas zavřelo. A basket už mi fakt chyběl, a to jak tréninky, tak právě i holky. Občas jsem si šla aspoň zastřílet, nebo když jsem musela natočit video do školy, tak i zaběhat, ale jinak to byla bída (smích).
Jak bys nalákala případný váhavý střelce, aby registraci na turnaj hranej pod děčínskou skálou odeslali co nejdřív? Na co se mohou těšit a co je rozhodně nemine?
Rozhodně bych s odesláním přihlášky na tenhle výjimečnej turnaj neváhala. Kromě skvělý atmosféry a již zmiňovanýho Mc Kajaga je čeká spousta zábavy. Nemine je ani možnost kouknout se na ty nejlepší smeče nebo se zúčastnit mého oblíbeného 3pt Shootoutu (soutěže nejlepších trojkařů). A rozhodně je o co hrát! A jak říká Kajag: „Pojď hrát streetball“!
Foto: Jan Berghauer
