Slovenská republika, Makedonie 1, Makedonie 2, Černá Hora, Albánie,
Německo, Rusko, Maďarsko, Kosovo 1, Kosovo 2, Rumunsko, Slovinsko a samozřejmě Česká republika. Tyto
týmy byly nalosovány do 4 skupin a naši kluci měli v tu ránu jasno – půjdou
na Rumuny a Slovince. Nebylo třeba mluvit o tom, koho bychom si přáli za soupeře, protože na tomto turnaji
nebyl outsider.
Skupina A
Kosovo 1
Makedonie 1
Německo
Skupina B
Kosovo 2
Makedonie 2
Slovensko
Rusko
Skupina C
Rumunsko
Slovinsko
Česká republika
Skupina D
Maďarsko
Albánie
Černá Hora
První den turnaj probíhal systémem hry každý s každým
ve skupině a první dva umístěné týmy si pak mohly brousit zuby na nedělní play
off. Vyhlídka dvou postupujících zněla českému týmu slibně, bohužel
náš sen zahrát si proti nedělní špičce se rozplynul jako pára nad
hrncem.
Po prohře o jeden jediný bod se Slovinskem (15 : 16) a o osm bodů s Rumunskem (10 :
18) tak turnaj pro české barvy rychle skončil. Z prvního místa tedy postoupilo
Rumunsko.
Hra působila nekompaktně, projevila se nesehranost a ač se Kubik, Mišák,
Váca i Al Capone snažili, nikdo nebyl schopen převzít roli tahouna týmu. Jedno se však
českému týmu zapřít nedá. Jak je jejich zvykem, hráli se vší
ctí a hlavně streetballovým srdcem až do posledního hvizdu píšťalky
rozhodčího. I proto se dostali do hledáčku kosovského publika, které je přijalo
více než vřele a fandilo jim.
Tři čtvrtiny Usurpátors a „draftovaný“ Al Capone tak mají opět
na kontě další cennou zahraniční zkušenost. A to se
počítá…
Turnaj v Prištině ale nekončí a pokračuje dál. My držíme palce
Al Caponemu, který nás zastupuje v trojkařské i smečařské soutěži. Jak Míla
dopadl? To Vám přineseme zase zítra včetně krátkého
fotoreportu…
