Pavle, patříš mezi ty, kteří stáli u zrodu Labského streetballového
poháru. Jak na začátky této akce vzpomínáš?
Samozřejmě v tom nejlepším. Byli jsme mladí, plni nadšení do basketu, takže SBM
nás okamžitě pohltila.
Na startu této akce jsi pomáhal s natíráním košů, stavěním kurtů,
lajnováním a dalšími věcmi. Máš i nějaké zajímavé
historky, které se k těmto začátkům vážou?
Historky ani ne. Jen mě vždy udivilo, že i přes počáteční zmatky jsme to vždy stihli.
V prvních třech letech SBM (1996-1998) jste navíc se svými spoluhráči celou akci
vyhráli. Bylo hodně náročné zvládnout organizační věci a následně pak
ještě odehrát zápasy?
Náročný to bylo. Zatímco ostatní teprve vstávali, my už dávno stavěli
hřiště. Takže dřina od rána do večera.
Dá se říct, že je pro Tebe SBM srdeční záležitostí?
Dříve určitě ano, ale dnes už mám rodinu, takže zájmy šly na druhou kolej. Pokud Igor
(Bayer) u SBM vydrží, tak budu rád, když to naše děti také zkusí.
Chodíš se tedy ještě na SBM pravidelně dívat?
Těd už ne, většinou jsem mimo Děčín.
Při 15. ročníku této akce jsi nastoupil v exhibici. Jak to pro Tebe bylo, především
fyzicky, náročné?
Exhibice je pro pobavení diváků, takže se tak urputně nebrání a je to víc sranda
než dřina.
V letošním ročníku bude možné zasáhnout i do kategorie veteránů nad 38
let. Chystáš se letos si v této kategrii zahrát?
Už jsme se s klukama sešli a dohodli jsme se, že to zkusíme. Tak uvidíme, kam až se dostaneme.
