Ivo, společně s týmem Flyers jste Pražskou streetballovou ligu několikrát vyhrály. Do
jakého roku se datuje váš první triumf a jak na něj vzpomínáte?
Úplně jistá si nejsem, ale asi už při naší první účasti.
Vzpomínám, že za vítězství jsme dostali jízdu limuzínou na
Pražský hrad a zpátky. To se nám líbilo, škoda jen, že ze Strahova je to na
hrad tak blízko. Bylo to asi na deset minut celkem.
Kolikrát jste vlastně celé PSLko vyhrály?
Párkrát to bylo. Ale nějak se to slévá. Co si pamatuju, tak převládaly
finále v šílených vedrech. Pokaždý to byly tak vyhrocený boje, že jsem
se zapomněla namazat a skoro pokaždý se hrozně spálila. Vždycky bylo dobrý to
závěrečný pivo u Salyho.
Na turnajích je váš tým již stálicí. Kam sahají počátky jeho
vzniku? A jak se utvořil a dal dohromady?
Tým máme tak dlouho, že jsme si žádná nemohla vzpomenout, kdy že jsme to vznikly. Ale
jestli se poprvé hrálo na Strahově v roce 2007, tak to bylo tehdy. Účastníme se
pravidelně. Většinou jsme ve vyladěné sestavě 5 až 6 dlouhých a tak jedna, dvě malé.
Na těch to pak stojí, páč když nepřijdou, je to znát.
Jaké nejzajímavější zážitky a historky z minulých ročníků PSLka
máte? Ať už vy osobně, případně váš tým.
Nejlepší zážitek byl, když jsme se tam seznámili s Lipánkem, dali se dohromady a
teď máme spolu jedno skvělý „streetbalový“ miminko – Markétku.
Co na PSL nejvíce oceňujete a proč se tam rádi vracíte? Je to například kvůli
atmosféře turnaje atp.?
Na Strahov se vždycky těším, protože si jednak dobře zahraju, baví mě, že si to tam soudcujeme
samy – a vlastně je to při tom zápase vždycky dost vyhrocený. Mě to vždycky vtáhne. No a pak
taky kvůli všem těm starým známým.
Jak se ve vašich očích turnaj v průběhu let proměňoval? V čem byly změny
nejmarkantnější?
Trochu se měnila pravidla, nějaký čas se hrálo tak divně, že po zisku stačilo nahrát (nemuselo se
jít ven za trojku) a mohlo se střílet. Pořád jsme si na to nikdo nemohl zvyknout. Od toho se
zase upustilo, což jsem ráda. No a pak tam byla změna, že už na finále není profi
moderátor, kterej rapuje, ale taky jsme si zvykli. No a poslední změna byla, že se Saly odstěhoval z
budky nalepený na 7 do tý herny u potravin, ale i to jsme přestáli. Spíš se
měníme my a už tolik nevydržíme na kurtu ani v hospodě.
Jak se těšíte na blížící se 12. ročník? A jak byste nalákala
další borce a týmy, aby se na turnaj také přihlásili?
Těším. Doufám, že nebude po večerech moc velká zima. Jen ať se noví
přihlásí, doufáme, že na ně budou platit zkušenosti.
Vy jste dříve hrála basket za Aritmu a během studií také v Kanadě. Jak oproti basketu
vnímáte streetball? Jako příjemné zpestření a odlehčení?
Basket je super, ale když je venku hezky, tak je streetball ideální zábava.
Foto: Facebook (Iva Peklová se svým týmem Flyers, první zleva)
