Míšo, s týmem Na-ex jste počtvrtý v řadě vyhrály Pražskou streetballovou
ligu, což je skutečnej majstrštyk. Jak sis letošní triumf Ty osobně vychutnala?
Co víc si přát, než opět obhájit. To, že se nám to povedlo již počtvrté za
sebou, je opravdu zázrak. Já osobně jsem měla finálový turnaj trochu zkažený,
protože jsem si při druhém utkání poranila koleno, takže jsem mohla jen fandit. Možná
proto jsme ale vyhrály. (usměje se)
Jaká k letošnímu prvenství vedla cesta celým PSLkem a jak se Vám v jeho
průběhu dařilo?
Vzhledem k mateřským povinnostem letos některé silné týmy odpadly – věřím, že se
opět v příští sezoně objeví – ale i tak byla konkurence vysoká. V
základní části jsme měly na začátku pár smolných proher, ale pak se
nám podařilo zlepšit obranu a začalo se dařit.
Vloni jsi zmínila, že na Vašem triumfu má hlavní zásluhu správná
chemie v týmu. Hádám správně, že panovala i letos? A čím kromě ní jste
dokázaly soupeřky přehrávat?
Se spoluhráčkami jsme dlouhodobé kamarádky a popravdě hrajeme streetball hlavně proto, abychom se
vůbec potkaly a popovídaly si – samozřejmě až po zápase.
Určitě jsme pod košem využily návrat Terky Vorlové, která odehrála svoje vůbec
první basketbalová utkání po narození syna Honzíka. Velikým
přínosem je taky Denisa Harapesová, která jako jediná z nás ještě hraje
ŽBL (nejvyšší ženskou basketbalovou soutěž v ČR, pozn.).
Byl letošní ročník PSLka něčím specifickej? Je něco, co bys ráda
vypíchla?
Pokud si dobře vybavuji, tak letos se vydařilo počasí a odkládalo se minimum utkání. Jsem
ráda, že jsou stále lidé, kteří si v dnešní uspěchané době najdou
čas na organizování takovéto dlouhodobé soutěže. Je jen škoda, že
ženských týmů je tak málo. Bylo by super, kdyby se zapojila i mladší generace.
Finálový turnaj poznamenal baby boom, když se ho zúčastnily „pouze“ čtyři
ženský týmy, který se tak spolu utkaly ve skupině. Cítila jsi Ty osobně, že
letošní cesta až na pomyslnej Olymp může být přeci jen o něco snazší?
Určitě ne. Každý soupeř, kterého jsme někdy porazily, nám při cestě k celkovému
vítězství chce porážku určitě vrátit!
Loni a vlastně i letos jsi vyzdvihla domácí atmosféru PSLka i fakt, že se mezi sebou
všichni znají a že se v jeho průběhu můžete setkávat pravidelně se spoluhráčkami,
což se Vám přes rok jen tak nepovede. Bylo něco, čím byl letošní ročník
posunutej zase o stupeň vejš?
Vyzdvihla bych určitě to, že jsme se zase potkaly. Každý rok v našem týmu přibývá
dětí – a i přes to si holky najdou na streetball čas. Zařídit si hlídání nebo
po celém dnu v práci jít ještě hrát streetball by mohlo být pro někoho
nepředstavitelné. Nám se daří každý rok se scházet, za což jsem opravdu
ráda. A to, že jsme opět vyhrály, je už jen taková třešnička na dortu.
Jak jste zlatý medaile oslavily?
Stejně jako každý rok. Bouchly jsme šampaňské, daly si dobré jídlo a zůstaly na
afterparty na Strahově.
Pokud se všechno sejde tak, jak by mělo, můžeme se na Váš tým těšit v
příštím ročníku Pražské streetballové ligy?
Pokud zdraví a děti dovolí, tak se určitě opět rády poperem o celkové
vítězství.
Foto: Jakub Nedbal
