V sobotu se patřičně rozparádil, aby v neděli na celostátním finále všem soupeřům znovu vzal vítr z plachet a stal se mistrem České republiky ve 3pt Shootoutu. Řeč je o Alexi Maškovi, jenž si pod svůj patronát vzal kompletní víkend v Praze a jeho vitrínu tak nyní zdobí již dvě medaile a diplomy.
Alexi, jak v uších zní, že jsi streetballovým trojkařským šampionem pro sezonu 2022? Je to pro Tebe velkej a nečekanej úspěch?
Tak poslouchá se to velmi dobře, to přiznávám zcela otevřeně. Je to pro mě určitě obrovskej úspěch – a přece jenom i trochu nečekanej.
Občas to vypadalo, že koš na „Čerňáku“ je zakletej a soupeřům to zpoza oblouku příliš nepadalo. Mohlo z Tvýho pohledu hrát roli i počasí, únava nebo na někoho prostě padla tíha okamžiku?
Přeci jenom mně i ostatním soupeřům, co jsem tak bokem zaslechl, přišlo, že hřiště bylo mírně do kopce, ale hlavní kámen úrazu bylo určitě vedro. Na nic z toho se ale nehodlám vymlouvat.
Po Pražském kole, který jsi taky opanoval, jsi prozradil, že se svým výkonem nejsi vůbec spokojenej. Pronesl bys stejný slova i po neděli?
V sobotu jsem s výkonem opravdu spokojený nebyl, stejný počet (čtyři přesný zásahy, pozn.) jsem trefil i ve finále a na výhru to stačilo. (rozesměje se) Ve finále jsem od sebe čekal určitě víc.
Jak moc sis před startem finále věřil? Pociťoval jsi nervozitu?
Nervózní jsem určitě byl, nakonec i v těch vedrech se přišlo podívat celkem dost lidí, tak jsem se nechtěl moc ztrapnit. Ale nakonec jsem si to užil, za což jsem rád.
Před Pražským kolem proběhlo hecování se spoluhráčem z týmu a zároveň Tvým trojkařským sokem. Jak to bylo při finále? Proběhlo něco i tam?
Bohužel na finále se mnou spoluhráč nejel, místo toho tam byli moji rodiče. Táta mi ve střelecké soutěži potom i přihrával míče.
Jak se Ti celkově líbilo celostátní finále, na nějž dorazilo přes padesát týmů? Bylo znát, že na kurtech přituhuje a týmům jde opravdu o hodně?
Znát to bylo určitě, hra se postupem času více a více hrotila, celkově to bylo takové drsnější, což ke streetu patří. Celkově se mi to tady líbilo – atmosféra, hudba, basket – no prostě něco úžasného!
Odměnil ses nějak za triumf a udělal si něčím radost? Dobrou večeří, nějakou akcí či posezením s kámošema?
Tak určitě, to přeci nesmí chybět. Triumf jsme pořádně oslavili s kámošema, co se mnou hráli na „Čerňáku“.
Budeš mít do příští sezony velkou motivaci a chuť výhru v trojkách obhájit? Plánuješ s klukama dorazit třeba i na Labský streetballový pohár do Děčína?
Motivaci a chuť určitě mám, takže se jistojistě nebojte, že jste mě viděli naposledy. (smích) Do Děčína už jsme několikrát chtěli, ale zatím to pokaždé nevyšlo. Ale věřím, že příští rok to vyjde.
Foto: Jakub Nedbal
