Prestižní kategorii žen opanoval na loňském ročníku Labského streetballového poháru tým říkající si Co leží, to neběží. Jeho lídryní a kapitánkou byla Simona Bachmanová, která jako děčínská patriotka měla z triumfu tuplovanou radost. Když usedla do naší zpovědnice, rozpovídala se jak o samotným zisku zlata, tak i dalších pozitivech turnaje pod děčínskou skálou, předchozích účastech na podnicích Streetball manie i svojí budoucnosti v pětkovým basketu.
Simono, jako kapitánka jsi dovedla tým Co leží, to neběží k triumfu v prestižní kategorii žen na Labském streetballovém poháru 2024. Co Ti jako první blesklo hlavou po výhře v klání o zlato?
Určitě to byla veliká radost. S holkami jsme na sebe naskákaly a všechny „stresory“ z posledního utkání z nás spadly.
V posledním rozhodujícím mači jste se utkaly s týmem Mirkovo holky, v jehož středu jsou ballerky ostřílený mnoha zkušenostmi z našich turnajů. Co na ně platilo a čím jste je ve finále přehrávaly? Co byly klíče k Vašemu triumfu?
Zaprvé bych chtěla před týmem Mirkovo holky smeknout klobouček, protože celý turnaj odehrály pouze ve třech hráčkách, což je za mě i mé spoluhráčky obdivuhodný výkon. A dostat se až do finále v tak malém počtu jenom potvrzuje kvality Mirkovo holek. Určitě nám velmi pomohlo právě to, že nás bylo více a mohly jsme se točit. Také menší taktická porada před finále nám pomohla, protože jsme si načetly jejich hru a pomocí našich trenérských a hráčských zkušeností jsme přišly na to, jak probourat jejich obranný systém a dokončit finále s vítězstvím.
Byla finálová partie s Mirkovo holkami jasnou záležitostí, nebo jste postupně v průběhu utkání získávaly „půdu pod nohama“?
Ze začátku to bylo velmi vyrovnané, ale potom nám tam padlo několik trojek a soupeřkám jsme odskočily. Pak už jsem cítila, že protihráčkám docházely síly, takže jsme mohly dohrávat s klidem a vědomím, že to urveme.
Loni na Labském streetballovém poháru v Děčíně panovala skvělá atmosféra. Můžeš podepsat, že právě atmoška a duch i kouzlo turnaje jsou důvodem, proč je tak jedinečnej a oblíbenej?
Je opravdu příjemné zde hrát. Skandování fanoušků vás vždy žene kupředu. Musím vyzdvihnout i skvělou práci organizátorů a všech lidí, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí na pořádání turnaje.
Líbí se Ti i doprovodnej program, moderátor Mc Kajag a všechno, co s turnajem souvisí? Jakej nejzajímavější turnajovej zážitek sis v paměti uchovala?
Mc Kajag je mega frajer, miluju jeho rap – prostě díky němu to v Děčíně vždycky žije. Doprovodný program je jinak výborně veden, takže i pro diváky je zde spoustu druhů zábavy. Nejlepší turnajový zážitek je samozřejmě výhra.
Kolik medailí na turnajích Streetball manie jsi doposud posbírala a na kterejch podnicích to bylo?
Myslím, že na turnaje Streetbal manie půjdu letos popáté. Z toho jsem si odnesla 1x bronz, 2x stříbro a konečně v roce 2024 zlatooo.
V letošním roce v Mekce streetballu na severu Čech slavíme již 30. výročí a na tohle jubileum se pilně připravujeme, aby všechno bylo pořádně pompézní, ovšem s tradicemi, na něž jste zvyklí. Můžeme se tedy na Vás s holkama opět těšit? Je obhajoba zlatejch placek velkou motivací?
Určitě s námi počítejte. Na tento turnaj se s holkami vždy těšíme a věříme v to, že i v letošním roce zlato obhájíme.
Co bys Labskému poháru, potažmo Streetball manii, do dalších let popřála?
Hlavně přeji, aby turnaj i nadále pokračoval s tak úžasnou atmosférou. Taky doufám, že se bude hlásit víc a víc lidí a všichni si to spolu báječně užijeme.
Za jakej klub v letošním ročníku hraješ a jaký ambice a cíle jste si vytyčily?
Letní přípravu jsem začala s Levharticemi z Chomutova, které hrají v Chance ŽBL. Bohužel tím, že ukončuji bakalářské studium fyzioterapie v Ústí nad Labem a navíc bydlím v Děčíně, nemám čas ani energii na tréninkové a zápasové tempo, tak jsem zvolila cestu hostování do druhé ligy za Lvice z Litoměřic. Moje plány do budoucna jsou takové, že bych chtěla pokračovat ve studiu na vysoké škole v Olomouci a zde hrát první ligu. Konečně budu na jednom místě a nebudu muset za kvalitním ženským basketbalem dojíždět. (usměje se)
Foto: Jakub Nedbal
