Z Vysočiny na trůn pro mistra České republiky ve Slam Dunk Contestu pro sezonu 2026 a následně zamířit až na světovou scénu bojovat s těmi nejlepšími dunkery? Tenhle sen si postupně plní Jakub Šimon, jenž se stal letošním absolutním smečařským šampionem a jeho plány jsou velkolepý. Co všechno obsáhnou? Jak zhodnotil svůj triumf na „Čerňáku“? A jaký to vlastně bylo dorazit „jen“ na smečařskou exhibici a nehrát v turnaji s týmem? Na tyto i další otázky odpovídal v pestrým a zajímavým interview.
Jakube, jak se cítíš jako čerstvej šampion ve Slam Dunku pro sezonu 2026?
Jsem tady poprvý a je super tady vůbec bejt. Můj výkon nebyl takovej, jak jsem čekal, nervozita pracovala. Ale jsem rád, že jsem to nějak urval, koleno mě bohužel nepouštělo a zlobilo. Je to tady opravdu skvělý a strašně si to užívám!
Věříš tomu, že kdybys nebyl po lehčím zranění, mohl Tvůj výkon bejt ještě o stupínek lepší?
Jojo, dávám jiný „šílenosti“. Nadriluju je na příští rok. (usměje se)
S jakým svým kouskem jsi dneska nejspokojenější a kterej splnil Tvoje představy?
Samozřejmě revers pump z nadhozu (smeč přes hlavu s protipohybem, pozn.). Je tam důležitý dobrý nadhození, rozeběh, výskok, chycení, „pumpa“ do toho a zakončení.
Jak hodnotíš svoje soupeře v dnešním Slam Dunk Contestu?
Jsou dobrý, ale nevyšlo jim to. Já jsem šel pocitově spíš na jistotku, takže asi díky tomu jsem to vyhrál. Kluci byli bomboví, všichni originální – a přeskočit někoho chce překonat psychickej blok. Takže jsou hustý!
Co atmosféra během smečařský exhibice. Byla podpora a vyhecování od fanoušků dalšími X-faktory Tvýho konečnýho triumfu?
Dost mě vyhecovali. Byl jsem nervózní a díky jejich energii jsem ten dunk chtěl za každou cenu zarvat. A to se povedlo! „Hajp“ od nich byl opravdu skvělej a moc jim za to děkuju!
Kolik triumfů ve smečařskejch soutěžích na různejch turnajích jsi již posbíral?
Byl to prozatím můj celkově pátej triumf. Začínám postupně objíždět všechny možný soutěže a dostávat se vejš a vejš. Jednou bych rád zamířil až do FIBA 3×3 World Tour, ale to je velkej sen.
Klasik praví, že sny se v životě mají plnit. Jak strastiplná a složitá tahle cesta podle Tebe bude?
Věřím, že to zvládnu a jednou budu turnaje FIBA 3×3 opravdu objíždět a sbírat na nich úspěchy. Chtěl bych Českou republiku trochu vyšvihnout a ukazovat ji po celým světě.
V čem je Tvým pohledem streetball/trojkovej basket specifickej? Ve srovnání s klasickým pětkovým basketem.
Je to rychlejší, agresivnější, drsnější – a já jsem v tom vyrůstal. Hrál jsem i ligovej basket, ale s ním jsem skončil a začali jsme s klukama objíždět jenom streetový soutěže. Baví mě počet hráčů, čas i všechno s tím spojený.
K nám jsi dorazil ze Žďáru, kde jsi dunky taky vyhrál, a v turnajovým pavouku jsme Tě tedy vidět nemohli. Cesta domů na Vysočinu tak teď bude po triumfu mnohem veselejší, že?
To jednoznačně! Jsem z triumfu pořád ještě trochu překvapenej – dal bych si to nejradši ještě jednou!
Už jsi to na začátku nakousl. Příští rok se na Tebe opět můžeme těšit na našich turnajích, třeba i na Labském streetballovém poháru v Děčíně?
Jojo, můžete. Chtěl jsem tam jet už letos, ale zranění mě vyřadilo. Bál jsem se, že bych udělal jeden blbej pohyb a bylo by to něco mnohem horšího. Pomalu jsem obrečel, že tam nejedu.
Streetball mania letos slaví 31 let. Co bys jí popřál do budoucna?
Všechno nejlepší a víc lidí i rozjetejch soutěží a turnajů. (spokojený úsměv)
Foto: Petr Flousek
