Sdílej článek

Moscow Open 2010 – jak se bojovalo o medaile

Finálový den na Moscow Open 2010 přinesl několik překvapení, i když titul mistrů světa nakonec získal domácí tým Ruska. Fanoušky streetballu z Čech určitě kromě výsledků turnaje samotného zajímá výkon posledního českého zástupce, který musel na svoji soutěž čekat až do sobotního podvečera. Al Capone svoji smečařskou premiéru na světové úrovni zvládl a zastavil se až ve finále těsně pod pomyslnými stupni vítězů….


AL CAPONE VE FINÁLE SLAM DUNKU


Pojďme se nejdříve podívat na vystoupení posledního Čecha v Moskvě. Finálové
soutěži ve smečování přecházely osmifinálové a semifinálové
zápasy (o nich níže) a pak kolem 18:00 hod moskevského času začalo finále Slam Dunk
Contestu. V porotě zasedli kromě ruských hráčů a trenérů basketbalových klubů i
místní politici a nutno dodat, že hned o začátku známkami nešetřili. Čtyřky a
pětky létaly vzduchem. Al Capone první kolo zvládlo a v systému kdy v každém
kole byl vyřazen nejslabší smečař toho kola, postupoval úspěšně dále. Trochu
namále měl pouze ve třetím kole kdy k údivu diváků i hráčů UsurPátors
High 5 sundal boty a smečoval v ponožkách. To se nesetkalo s velkým ohlasem u poroty a s
„Capounem“ to vypadalo bledě. Pak ale přišel druhý pokus a kompletní série
pětek. Plný počet bodů a jasný postup do dalšího kola.

Al Caponova cesta se zastavila mezi 4mi nejlepšími smečaři turnaje. Do té doby se
předváděli především technické smeče nebo se skákalo přes jednoho člověka.
Jenže jak šlo do tuhého přidali i někteří smečaři na riziku a postavili si pod
koš hned tři hráče najednou.
Lidé ocenili dramatičnost každé takové
smeče, stejně jako porota a Al Capone se tak musel poroučet těsně pod pomyslnými stupni vítězů.
Díky němu byly české barvy vidět ve finále hodně vysoko. Vítězem se stal ruský
smečar, který přeskočil 3 hráče stojící v řadě a ve finále pak smečoval přes Al
Caponeho s tím, že míč při tom ještě dával pod nohou (ale nad Al Caponem)!!!



ČTVRTFINÁLE


Čtvrtfinále začalo v sobotu krátce po obědě. Utkali se: Srbsko vs. Estonsko, Ukrajina vs.
Rumunsko, Rusko vs. Bělorusko, Itálie vs. Slovensko.
   Obě první
utkání přinesli překvapivé výsledky. Srbové by po vyřazení
Lotyšska (první tým po kvalifikaci) pasování z pozice „lucky
loserů“ do role favorita proti Estoncům. Ti ovšem dokázaly s velkým přehledem Srby
přehrát a ani některé teatrální výstupy trenéra a vedoucího
týmu nepomohly Srbům k dalšímu postupu. Druhým překvapením byl postup Rumunů.
Ti vyřadili loňské šampiony Ukrajinu, která nastupovala v podobné sestavě jako loni.
Rumuni ale měly ve svém týmu Angela Santana Castillu a to bylo v tomto utkání
rozhodující. Další dvě utkání dopadly podle
očekávání. Utkání Ruska s Běloruskem nabídla souboj dvou
dominantních pivotů turnaje Alekseye Zorina (209 cm/111kg) s Alexandrem Kulem (214 cm/ 120 kg).

Ruský tým měl ale větší sílu a jistotu na perimetru. V druhém
utkání sice Slováci několik prvních minut vedly, ale Italové pak
prokázaly svoje zkušenosti a kvalitu a utkání otočili ve svůj prospěch. Není se
čemu divit, když v jejich týmu nastupoval např. účastník finále Euroligy, nebo dva
hráči italské Série A.


SEMIFINÁLE

Hned po skončení čtvrtfinálových následovaly semifinálové bitvy. A obě dvě
utkání nabídli zajímavou podívanou. Rusko nezaváhalo ani v tomto
utkání a poradilo si s italskými ostrostřelci. Uvolněná hra Italů, dělala v
úvodu Rusům problémy a Italové v první fázi utkání vedli. To se
nelíbilo jak publiku tak ruskému trenérovi. Po time outu došlo k
vystřídání a na hřiště přišel mladý Pavel Gromyko,
který v předchozích utkání nenastupoval příliš často. Na
utkání s Italy si ale schoval to nejlepší.4 trojky ze čtyř pokusů daly
ruskému týmu vedení (a klid) a hlavně díky Gromykovi tak ruský tým
postoupil do finále.
V druhém utkání se potkalo Rumusnko s Estonskem. Estonci
byli už v tuto chvíli vnímání jako překvapení vyřazovacích bojů a trochu
se očekávala že Santana se svou bandou zastaví jejich další postup. Estonci
ale připravili plným tribunám další překvapení
a svou rychlou hrou
založenou především na skvělé kontrole míče od rozehrávače Janno Villupa
zklamali Santanu, Saperu, Vacarescua a Burtea.



O TŘETÍ MÍSTO


Největší drama nabídlo utkání o 3. místo – Itáli vs Rumunsko. Rumuni
po slabším výkonu proti Estoncům znovu zařadil vyšší rychlostní
stupeň a i jeho spoluhráči se spolu s ním chytli, když v prvních minutách
válcovali bez zájmu hrající Italy. Obrat začal až po time outu ve třetí minutě.
To už Italové ztráceli 5 bodů a Santana bavil diváky i tím, že si po sobě
sám vytíral palubovku se zapůjčenou kšiltovkou a koštětem.
Italové se
bod po bodu přibližovali a v posledních 30ti vteřinách už ztráceli jen jediný bod.
Rumuni měly míč a museli zakončovat nejpozději 5 vteřin před koncem utkání. Nepřesnou střelu
si dokázali doskočit, ale tak, že Vacarescu zachraňoval míč ve hře skokem do autu. Jeho lob
doprostřed hřiště získal pod kontrolu nejlepší střelec italů – Gallazzi a
poslední 4 vteřiny využil naprosto dokonale. Po dopadu na zem si jednou bouchnul míčem o zem,
posunule se dva metry od koše za tříbodovou čáru a přes dobíhajícího
rumunského obránce z lehkého odskoku vyslal střelu za 3 resp. 2 body. Buzzer
beater jak z dokumentu o MJovi
a obrovský radost pro Italy. I obecenstvo do té doby
fandící Rumunům ocenilo takovou koncovku hlasitým potleskem.


FINÁLE


Poslední utkání co zbývalo odehrát bylo samotné Finále Moscow Open
2010. Rusko vs. Estonsko. Estonci byli i přes svůj postup do finále bráni za velké outsidery
tohoto utkání a to především proto, že neměli adekvátní match up k
Zorinovi. Estonskému Andre Parnovi přeci jen chybělo 9 cm a nějaká ta kila. Rusové tak od
začátku tlačili vše pod koš a jejich taktika slavila úspěch Zorin skóroval a
nebo střílel trestné hody. Ty byly jeho slabší stránkou a Estonci se tak
díky častému faulování drželi v utkání. I přes několik
neproměněných TH si ruský tým vybudoval 4 bodový náskok. Pak ale přišlo
několik estonských minut. V krátkém sledu vyslali Villup a Erm několik dalekonosných
střel a rusové začali být hodně nervózní. Estonci totiž stříleli opravdu z
dálky a přes obranu. Když pak Villup velice chytře využil vytažené obrany rusů ke vniku pod
koš bylo skóre opět vyrovnané
. Navíc v ruském týmu musel
střídat značně vyčerpaný Zorin. Jeho střídání však bylo to
nejlepší co ruský tým potkalo. Gromyko hned po svém nástupu na
hřiště zakončil dva následující útoky úspěšnými
tříbodovými střelami. Když pak přidal And 1 po střele ze střední vzdálenosti

vrátil rusům nejen vedení ale definitivně i víru ve vítězství. V
závěrečné minutě pak Michail Gunter s Ilyou Aleksandrovem kontrolovali vedení ruského
týmu a Estoncům už další návrat nepovolili. Výsledek znamenal
vítězství a obrovskou radost pro ruský tým a fanoušky. Ani Estonci však
nějak nesmutnili. Zaznamenali totiž historický úspěch v podobě stříbrného
umístění na mistrovství světa ve Streetballu.

Po předání pohárů vítězům a předání ceny MVP celého turnaje
– Ilya Aleksandrov
, následovalo oficiální poděkování a
ukončení turnaje. To ovšem nebylo od ruských organizátorů vše.
Následovala After Party a stejně jako turnaj samotný i After Party měla svoji kvalitu….

FOTOGALERIE – vedlejší tribuna, vítěz ve smečování, Bělorusko vs. Rusko (Zorbin 4
vs Kul 4 ), Santana (č. 4),  Picknick ve sportovním parku Luzhniki před odletem, El Estudiante s
vlajkou Spartaku, únava po náročném moskevském turnaji, tým ČR před odletem do
Moskvy a po návratu z Moskvy

Předchozí články