Nejlepší střelec Pražské streetballové ligy 2018. Martine, jak Ti s odstupem
pár měsíců tahle slova a ocenění zní?
Popravdě, vůbec jsem statistiku nesledoval a při vyhlášení jsem byl dost překvapen, že jsem
to já. Docela to padalo, ale připisuji to i tomu, že jsem odehrál všechny zápasy
základní části, na rozdíl od zajisté lepších shooterů.
Věřím však, že by ocenění v Triple Trouble zůstalo. (usměje se)
Byla tohle Tvoje první individuální trofej, kterou jsi ve streetballový
kariéře vybojoval?
Kdysi dávno jsem vyhrál na menších turnajích soutěž ve
smečování a jinde zase soutěž ve střelbě za tři body. Ale to už je dávno…
Stavíš indiviuální cenu nejvýš? Nebo bereš o něco prestižněji
týmový trofeje z předchozích ročníků PSLka?
I street je v první řadě týmový sport, a tak mě týmové trofeje více
hřejí u srdce. Hlavně když ten úspěch můžeme společně oslavit.
Čemu svou letošní přesnou mušku připisuješ? Hraješ ještě i pětkovej
basket, z něhož sis mohl pohodu přesnýst i na strahovský koleje?
Pětkový basket mě na scéně nevidí už pátou sezonu. Na streetových
turnajích jsem se také letos neobjevil, protože náš tým neprojevil iniciativu
někam vyrazit z důvodů pracovních, rodinných či lenivých. Takže jsem tedy od konce PSLka 2017
držel míč (až na pár výjimek) až na začátku PSLka 2018. Za přesnou muškou bude
zřejmě falešná forma, jisté zkušenosti a troška toho štěstíčka.
(usměje se)
S týmem Triple Trouble se Vám nepodařilo obhájit loňskej triumf a skončili jste na
třetí příčce. Bereš zisk bronzu v daný konkurenci jako úspěch? A bylo
obsazení silnější než v loňským ročníku?
Letos jsme se scházeli v menším počtu, než bylo zvykem. Většina z nás už
není v tréninku a tak nám dech dochází rychleji. Mám pocit, že se
každý rok na tu bednu nadřeme víc a víc. Letos nám chyběly některé opory, a tak
i vzhledem k velmi kvalitnímu obsazení týmů ve finálovém turnaji jsem s
třetí příčkou velmi spokojen.
Snad všichni respondenti se shodují, že PSLko jim imponuje domácí a
přátelskou atmosférou a tím, že se všichni mezi sebou znají. Je i pro
Tebe tohle hlavní důvod, proč se každej rok rád účastníš?
Hraju PSLko už pěknou řádku let a je pravda, že zde každoročně velmi rád potkám velkou
část svých bývalých spoluhráču i protihráčů, s nimiž jsem se
střetával na palubovkách po celé republice už od devíti let. Vzhledem k tomu, že se
jinde nevidíme, tak je to vždy příjemné přátelské setkání.
Alespoň se dozvím, kdo má další dítě, kdo má zase o rok
větší nadváhu a tak podobně. (rozesměje se)
A byl uplynulej ročník Pražské streetballové ligy v něčem specifickej, zajímavej
nebo odlišnej od těch předcházejících?
Celková úroveň nejen ve finálovém turnaji, ale i v základních
skupinách – alespoň v té naší – byla vyšší než obvykle. A to bylo
příjemné v tom, že jsme si dobře zahráli všechny zápasy.
Co příští ročník? Můžeme se opět těšit na účast týmu Triple
Trouble, jenž bude chtít „Gritům“ vyrvat titul z rukou a vrátit se na streetovej
piedestal?
Po tom, co jsem si během finálového dne zlomil záprstní kůstky na levé ruce a
odehrál s tím ještě dva zbylé zápasy, jsem řekl, že už nikdy. Navíc ne
všichni to zvládali časově.
Na druhou stranu, dokud dokážeme být do třetího místa, byla by škoda
se nezúčastnit a nepokusit se zabojovat o lepší umístění než letos. Mít
zpátky titul by bylo příjemný, řekl bych zázrak… Nechme se překvapit.
(úsměv)
Foto: Archiv Pražské streetballové ligy
