Mezi Juniorkami U18 se na Labském poháru 2020 strhly lítý boje o to, kdo v týhle kategorii uspěje a příští rok třeba hrdě vyzve dospělandy. Nejlíp se s touhle výzvou popasovala družina vytvořená (jak sama přiznává, doslova polepená) z plejerek tří různejch klubů okolo kapitánky Magdalény Černé, která s týmem Tsunami i přes náročnost severních vln nakonec brala zlato.
Magdaléno, jako kapitánka jsi dovedla svůj tým Tsunami k prvenství v kategorii Juniorky U18 na 25. ročníku Labského streetballového poháru. Přibliž, jaký byly s holkama Vaše bezprostřední pocity a dojmy po finálovým setnutí Vašich soupeřek?
Měly jsme skvělý pocit z toho, že jsme dokázaly takhle zabojovat i přes velkou únavu a neskutečné vedro, které nás provázelo po celou dobu. A taky že jsme nakonec pro nás urvaly vítězství.
Jak se Váš finálovej skalp rodil? Kterej soupeř v turnajovým pavouku byl nejsilnější a nejnepříjemnější?
Protože jsme náš tým složily z holek z tří různých klubů, tak jsme sem přijely s tím, že si zahrajeme a užijeme skvělou atmosféru. Nikdo z nás nečekal, že se nám takhle zadaří. Žádný soupeř nám nedal nic zadarmo, prostě jeden silný sok za druhým. Ale je asi jasné, že nejvíc nám dal zabrat tým, s nímž jsme prohrály náš jediný zápas.
Jak bylo zmíněno, turnaj v Děčíně letos slavil již čtvrtstoletí na tuzemský streetballový scéně. V čem je v Tvejch očích tenhle turnaj ojedinělej, zajímavej a přitažlivej?
Rozhodně skvělou atmosférou. Také je určitě zajímavý místem konání, krásný výhled na Labe je dalším skvělým bonusem. I přes několik míčů, které tam skončily. (usměje se)
Pokud bys měla něco vyzdvihnout, tak co Ti z letošního ročníku nejsilněji utkví v paměti a na co budeš – kromě celkovýho triumfu – navždy ráda vzpomínat?
Za mě by se dalo vyzdvihnout všechno, ale atmosféra, která byla po celou dobu turnaje, dost vede. Dalším motorem byl moderátor (kultovní Mc Kajak, pozn.), který nám svým rapováním dával novou a novou energii.
Jak vysoko triumf v Děčíně v dosavadní streetballový kariéře stavíš? Byl to jeden z největších a nejcennějších zářezů?
Určitě, všechny tento úspěch řadíme úplně na vrchol, protože jsme se tak dobře umístily ve starší kategorii, v níž jsme se ocitly jen díky jedné z nás, která je ročník 2003. Jinak jsme totiž byly dvě rok narození 2004 a jedna 2005.
Co bys Labskému poháru popřála do dalších let?
Samozřejmě aby se mu do budoucna dařilo tak skvěle jako doteď – a taky, aby byla nadále tak skvělá účast hráčů i fanoušků.
Co příští sezona, můžeme se na účast Vašeho týmu (nejen) v Děčíně znovu těšit?
Jasně, na sto procent! Příští rok zase přilítneme jako tsunami!
Zastavme se krátce ještě i u pětkovýho basketu. Za koho válíš, jakou hrajete soutěž a s jakými cíli a ambicemi budete vstupovat do nadcházejícího ročníku?
Basket hraju za BŠ Tygry Praha, s nimiž budeme hrát Ligu U17. Naším cílem je dostat se znovu do kvalifikace o Extraligu U17 a doufat, že se zase nezruší kvůli koronaviru. A ve starší kategorii budu hostovat do BK Studánka Pardubice do Extraligy U19.
Foto: Jakub Nedbal
