Družinu Koubasket vedenou kapitánem Markem Houškou známe z našich kolbišť již pár let. Letos kluci podruhý startovali v kategorii Minižáci U12 a loňskou třetí příčku dokázali o jeden stupínek vylepšit. Svou jízdu turnajem nakonec triumfem nevyšperkovali, i když v jeho průběhu svoje finálový přemožitele zdolali. O tomto vypjatým duelu i dalším turnajovým dění jsme si obsáhle povídali v příjemným interview.

Marku, v roli kapitána jsi dovedl tým Koubasket ke stříbrný placce na letošním Labském streetballovém poháru, kdy turnaj oslavil 25 let na tuzemský scéně. Jak sis letošní výroční rok užil a co se Ti při vzpomínkách na něj okamžitě vybaví?
Samozřejmě jsem si to užil, čím jsem starší, tím je to lepší. Musím říci, že takhle v létě bylo pěkné horko, ale hlavně že jsme mohli hrát. Moc turnajů jsme letos odehrát nemohli.

Kolik medailí z našich turnajů už máš vlastně doma ve sbírce? A je nějaká, který si nejvíc ceníš?
Nevím, jestli je to možné, ale nejspíš už 7. Mám všechny svoje medaile a trofeje v pokojíku na poličce. A které nejvíce? Asi když jsme vyhráli celostátní finále (Českého streetballového poháru na střeše parkoviště Centra Černý Most, pozn.), dostali jsme pak i cenu od města na lodi Cargo Gallery za Sportovce Děčína. To bylo hezký.

Ve finálovým utkání letošního ročníku jste se střetli se Sokolíky, který byli nad Vaše síly. V čem nacházíš hlavní důvody a příčiny Vaší porážky?
V základní skupině jsme je porazili, ale potom se tam strhla velká mela rodičů o výsledek. My jsme se asi ve finále i trochu báli. Pamatuju si, že jsem volal taťkovi, že se bojíme hrát. Ale nevzdali jsme se. (usměje se) My jsme hlavně byli i mladší, takže v této kategorii máme před sebou ještě rok.

Když se na turnaj v Děčíně zpětně podíváš obecnou optikou – co Tě letos nejvíc zaujalo a čím se turnaj vymykal či lišil od předchozích ročníků, jichž ses zúčastnil?
Odlišností byl určitě jiný termín turnaje, jelikož se hrálo až v srpnu. Předturnajová upoutávka z dílny Streetball manie byla zase skvělá! Opravdu bylo velké horko, ale to je létem a počasím, jež panovalo.

Co jsou Tvým pohledem hlavní atributy, že je Labský pohár mezi hráči a hráčkami tak oblíbenej, vyhledávanej a každoročně se na něm sejde tak velkej počet týmů v různejch kategoriích?
Má to historii, dobrou reklamu a příjemnou atmosféru. Pan Bayer (prezident České streetballové federace), kterého znám od taťky, se hodně snaží. Jsem rád, že takový turnaj u nás je, je to skvělý! A už se těším na jaro, doufám, že tentokrát bude v tradičním květnovém termínu.

Jak se Ti letos líbila show, kterou předvedl náš kultovní moderátor Mc Kajak?
Jako vždy super. Pokaždé se na něj těším, protože nevím, co předvede. Je fakt dobrej!

Světlo světa v minulejch dnech spatřil highlight z turnaje. Jak se Ti líbí a co na něj říkáš?
Viděl jsem se tam. (usmívá se) A jinak super, jako vždycky. Hned bych si šel zahrát, hrozně mi teď basket chybí.

Co příští ročník, můžeme s Váma – pokud se nestane nic neočekávanýho v týhle složitý době – zase počítat? Bude Vaším hnacím motorem i šance probojovat se až na vrchol?
Určitě ano. Náš letošní tým bude hrát svou kategorie – a tak určitě budeme mít ty nejvyšší cíle – jako vždycky. Tohle mám po taťkovi, že nerad prohrávám.

Jaký přání a vzkaz bys vyslal směrem k Labskému streetballovému poháru do dalších let?
Ať ho hlavně můžeme hrát! A třeba ať zažiji oslavu výročí 50 let od vzniku!

Foto: Jakub Nedbal