Sdílej článek

Ondra Vízek o jízdě na paddleboardech, banneru k 25. výročí, nadupaným turnaji i radosti z nadšení nastupující generace ballerů a ballerek

Již při ranní prezenci týmů zaujali Rumoborci všechny přítomný díky svýmu originálnímu příjezdu na padlleboardech s krásným bannerem s přáním ke čtvrtstoletí turnaje v Mekce streetballu. V průběhu turnaje kluci zářili na kurtech a Ondra „Vizour“ Vízek, jenž je respondentem rozhovoru, se (ne)dobrovolně zchladil v Labi při záchraně balonu. Povedený odpoledne tahle banda završila převzetím korunek a medailí za třetí flek v mužský kategorii. A to se ještě Ondra rozpovídal o mnohým dalším…

Ondro, na letošní výroční 25. ročník Labského streetballového poháru jste s klukama z Rumoborců přijeli z Ústí na paddleboardech. Prozraď, čí to byl nápad a kdo celou tuhle akci vyhecoval?
Celá naše výprava měla hlubší kontext, Rumoborci mi k narozeninám věnovali jízdu na paddleboardech na Labi. A protože jsme dlouho nenašli společný termín na tenhle skvělej výlet, byla plavba na street do Děčína vlastně ideální volbou. Navíc ten den slavil narozeniny ještě další člen rumoborecké party Jirka Holík alias Rollo, který byl iniciátorem této akce – a hlavně i tvůrcem narozeninového banneru, který byl tak vychytaný, že se dal navléknout na pádla. (usměje se) Hlavně, co si budeme povídat, takový příjezd na turnaj se už dlouho nabízel, vzhledem k poloze jeho konání. (opět úsměv)

V kolik jste z Ústí vyráželi, abyste v Děčíně byli včas na prezenci?
Tady je potřeba maličko přiznat barvu, nejeli jsme přímo z Ústí nad Labem, právě z důvodu obav o včasnou prezenci, takže jsme se přiblížili asi 8 kilometrů před Děčín a měli odhad cesty minimálně na hodinu a půl. Nyní víme, že i z Ústí bysme to za 2 hodiny stihli, tak příště už to opravdu dáme celé. Samotné nás překvapilo že jsme těch zhruba 8 kilometrů urazili za méně než hodinu s nutnými občerstvovacími přestávkami.

Již při příjezdu jste roztáhli zmíněnej parádní banner s přáním k 25. narozeninám Streetball manie a vzali si ho s sebou i na vyhlášení výsledků. Potěšily Vás pozitivní ohlasy, který se na něj od ostatních snášely?
Ten banner byl symbolickým darem všem, kteří se 25 let na pořádání turnaje podílí. Chtěli jsme, aby byl vnímán jako gesto úcty všem těmto lidem a věříme, že se to povedlo a svůj účel splnil. Tvorbu celého našeho merche má na starost Jirka Holík, který se živí právě designem a tvorbou vlastně čehokoliv. Je neskutečně kreativní a dělá tyhle věci srdcem. A proto i jemu za to vše, co nejen pro nás dělá, chci poděkovat!

Jak jste si s klukama vůbec čtvrtstoletí turnaje v Děčíně užili? Byl to jeden z nejlepších turnajů, co jsi v Děčíně zatím odehrál?
Turnaj byl jako vždy slušně nadupanej, hodně cením právě účast mládeže, to je na tom turnaji potřeba hodně vyzdvihnout. Z našeho pohledu byl turnaj odehrán na hodně horké půdě vzhledem k nádhernému letnímu dni. Samotné nás překvapilo, jak jsme si v průběhu turnaje vedli, protože už se s míčem v ruce potkáváme jen velmi málo.

Určitě souhlasím s tím, že to byl jeden z top turnajů letošního roku. A to, že skončíme na bedně, jsme na začátku nepředpokládali. (usmívá se) Vzpomínám si, že jsme s klukama byli na stupních vítězů už v minulosti, ale žijeme přítomností. Takže ano, byl to nejlepší turnaj a těšíme se na další ročník!

Bylo tedy vybojování bronzu pomyslnou třešničkou na dortu za celým parádním turnajem?
Je to samozřejmě příjemný závěr turnaje, když z rukou Igora Bayera (prezidenta České streetballové federace, pozn.) na hlavách přistanou korunky za 3. místo. Ale řekl bych, že pro nás je největší dar to, že se dokážeme sejít, strávit spolu a pohromadě skvělý čas jak na hřišti, tak i mimo něj – a být součástí celého dění…

Rok od roku se našich turnajů – nejen v Děčíně – účastní víc a víc týmů, především pak v dětských a mládežnických kategoriích. Vnímáš i Ty, že se turnaje v průběhu let výrazně posouvají kupředu?
To je to, co jsem už zmiňoval v textu výše. Je na tom to nejlepší vidět další generace, jak turnaj berou vážně, jak se na něj připravují a basketbalem žijí. Každý rok za týmem Streetball manie zůstává obrovský kus práce, a protože i my pod její záštitou pořádáme v prosinci turnaj Severská bitva – Francův memoriál, víme, jaké je za tím úsilí, nejen z hlediska financí, ale i všeho okolo. Potřebuješ k tomu lidi s otevřeným srdcem, kteří chtějí ostatní spojovat a dávat jim zažít pocit soudržnosti.

Jaký nejsilnější zážitek, respektive zážitky, si z letošního ročníku odneseš? Co se Ti nejsilněji vrylo do paměti?
Předem bych chtěl zmínit to, že letos chyběl podběrák na lovení míčů z řeky, takže třeba skok do Labe pro jeden z hracích míčů. To vnímám pozitivně, přeci jen bylo teplo a byla to motivace k tomu se zchladit a zároveň udělat dobrý skutek. Pak si cením týmového výkonu Rumoborců Jirky Holíka, Daribola Kouby, Jirky Mareše a samo sebou mě. (úsměv) Ještě zmíním skvělý výkon výherce Slam Dunk Contestu (Milana Tomáše Stráněla), smekám klobouk, jak s nasazeným favoritem (Arekem Przybylskim) vytřel podlahu!

Čas pomalu, ale jistě letí – takže už s klukama začínáte chystat další ročník Severské bitvy v Ústí nad Labem? Prozradíš, jestli se hráči a hráčky mohou těšit opět na nějaký novinky?
Severská Bitva od loňska připomíná našeho kamaráda a spoluhráče Jana Freislebena, který nás opustil po rychlé a těžké nemoci. Severská bitva – Francův memoriál zaplní v blízké době sociální sítě – a tam se vše dozvíte. Už loni jsme komunikovali novinku v mix týmech, tedy že se do turnaje mohou přihlásit i týmy složené z obou pohlaví. A to platí i letos.

Rozhodně ale sledujeme vývoj situace kolem koronaviru, protože ten může veškeré úsilí lusknutím prstů zastavit. Věříme ale, že vše už bude mezi svátky v pořádku a sportovní akce budou bez omezení. A proto se na všechny milovníky a milovnice streetballu budeme těšit 27.12.2020 na obvyklém místě v Ústí nad Labem.

Foto: Jakub Nedbal

Předchozí články